Litoměřice - CZ042.3506.4205.0103.01 - stav 11. 12. 2023

Město Litoměřice je jedno z nejstarších historicky dokumentovaných sídlišť na území Čech, leží na pravém břehu Labe. Litoměřice jsou okresním městem ležícím uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny. 

Město leží v nadmořských výškách 144 – 260 m n. m. Území náleží do povodí řeky Labe, které na jihu města protéká, zároveň středem města protéká Pokratický potok, v západní části potok Kamýcký a ve východní části protéká Močidelský potok. Na Písečném ostrově se nachází koupaliště. Území města částečně zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a CHKO České středohoří. Do budoucna se předpokládá mírný rozvoj výroby, občanské vybavenosti a rozšíření místních služeb okresního města a mírný nárůst počtu obyvatel. 

Město má rozšířenou průmyslovou výrobu, průmyslové závody a drobné výrobní provozovny jsou umístěny převážně ve východní části města a částečně roztroušeny uvnitř obytné zástavby. Hlavními průmyslovými závody jsou: COMPLETA (Agrostav), Litoměřické mlýny, ČSAD, Prádelny a čistírny, TIMO (Triola),  SEMPRA Litoměřice = Vod-ka Litoměřice a dále provoz areálů kasáren Pod Radobýlem a Jiřího z Poděbrad, nemocnice, výstaviště.

Ve východní části města (pod výstavištěm Zahrada Čech) se připravuje výstavba geotermální elektrárny.

Místní část obce Litoměřice - Pokratice leží v severní části města Litoměřic. Jedná se o část Litoměřic, kde žije do 5000 trvale bydlících obyvatel a jsou zde 3 ubytovací zařízení. Zástavbu tvoří převážně panelové částečně i rodinné domy v nadmořské výšce 186 - 260 m n.m. Náleží do povodí řeky Labe, protéká zde Pokratický potok a na severu se nachází vodní nádrž. Svým územím Pokratice částečně zasahují do CHKO České středohoří, CHOPAV Severočeská křída a NPP Bílé stráně, zároveň území spadá částečně do OPVZ 1. stupně vrtu Litoměřice. Předpokládá se rozvoj Pokratic. V prostoru mezi Pokraticemi, Mířejovicemi a Litoměřicemi na tzv. “Mířejovické stráni” by mělo v budoucnu bydlet cca 2000 obyvatel.

Město Litoměřice je zásobováno ze skupinového vodovodu Litoměřice (OZ-SK.LT.001.1). Ze skupinového vodovodu je zásobeno město Litoměřice I. – V. tlakové pásmo, Žalhostice, Píšťany, Třeboutice, Křešice, Záhořany, Nučnice, Trvačice, Hrdly, Bohušovice n.O., Dolánky, Brňany, Doksany, Rochov a Velký újezd.

Hlavním zdrojem pitné vody je oblastní vodovod (ÚV Malešov, ÚV Vrutice), doplněný o přítok z prameniště Mentaurova, Močidla a přetok ze Skalice. 

Jako akumulace slouží vodojemy :

Město je rozděleno na 5 tlakových pásem. Číslování tlakových pásem je podle místní zvyklosti označeno jako horní pásmo I. a dolní V. Tlaková pásma jsou mezi sebou propojena, takže je možné v případě potřeby vzájemné přečerpávání nebo přepouštění.

I. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 245,00 – 222,00 m n. m. Zdroj vody je prameniště Močidla (11,5 l/s) s vodojemem Mostka I. 2 x 250 m³ (275,10/271,56). Do vodojemu je možnost čerpat vodu i z vodojemu Mostka III., který je napojen na oblastní vodovod.  Do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000m3 (274,88/269,88) je možno čerpat i vodu z vodojemu Radobýl II.2 x 2000m³ (252,41/246,19), který je napojen na oblastní vodovod.

II. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 222,00 – 200,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Radobýl II. 2 x 2000 m³ (252,41/246,19). Z vodojemu do spotřebiště je voda dodávána gravitačně řadem DN 400.

III. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 200,00 – 177,00 m n. m. Pro zásobování pitnou vodou III. tlakového pásma jsou vybudovány na přivaděči oblastního vodovodu DN 800 dvě odbočky. Jedna pro vodojem Mostka III. 2 x 1000 m³ (230,39/225,76), se zásobním řadem DN 300 z vodojemu do spotřebiště. Druhá pro vodojem Radobýl III. 500 m³ (230,12/225,12), zásobní řad z tohoto vodojemu do spotřebiště je DN 500. Ze zásobní sítě III. tl. pásma v Litoměřicích jsou zásobovány Píšťany a je plněn vodojem Žalhostice 2 x 60 m³ (216,63/2213,47), který slouží pro vodovod Žalhostice jako akumulace.

IV. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 177,00 – 154,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Mostka IV. 2 x 650 m³ (214,44/208,75), do kterého je voda přepouštěna z vodojemu Mostka III. 

V. tlakové pásmo zásobuje zástavbu na kótě 150,00 – 185,00 m n. m., je napojeno na řad oblastního vodovodu DN 800 a ovládáno vodojemem Třeboutice 2 x 650 m³ (212,56/208,14)., zásobuje jen malou část Litoměřic kolem ČSAD a hlavně převádí vodu do skupiny Litoměřice – jih.

Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

Vlastní užitkový vodovod mají závody :
ČSAD Litoměřice – vlastní studna s odběrem cca 18 m³ /den

Místní část obce Litoměřice - Pokratice je zásobována ze skupinového vodovodu (OZ-SK.LT.001.1) ze dvou tlakových pásem. První tlakové pásmo je zásobováno jednak z oblastního vodovodu DN 800 přes vodojem Radobýl II. 2 x 2000 m3 (252,41/246,19) odkud je voda čerpána do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000 m³ (274,88/269,88) a jednak z prameniště Pokratice + přítoku z Mentaurova a přetoku ze Skalice a dále potrubím DN 100 do spotřebiště. Do prvního tlakového pásma je také přiváděna voda z prameniště Močidla přes vodojem Mostka I. 2 x 250 (275,10/271,56) potrubím DN 150. Druhé tlakové pásmo je zásobováno potrubím DN 400 (DN 300) z vodojemu Radobýl II.
Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce.
Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s..

Systém zásobení města se nebude v budoucnosti měnit 

Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m³/kmxrok.
Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě v rozsahu 2,0 km vodovodní sítě/rok.
V Litoměřicích je první vodovod od roku 1902.

Rekonstrukce řadů vzhledem na jejich stáří je potřebná hlavně v prostoru Dómského pahorku, ve staré zástavbě Pokratic, v ulicích M. Pomocné, Nádražní, Na valech, Českolipská, areály kasáren.

Nové rozvojové plochy pro drobnou průmyslovou výrobu a sklady jsou plánovány v lokalitě "Za Plynárnou" a "Žernosecká".

Výstavba rodinných domů je plánována v lokalitě "Za Nemocnicí".

Vše s nutností dostavby vodovodu a kanalizace.
Do roku 2030 je navržena výměna azbestocementových potrubí za potrubí z tvárné litiny nebo PE.

V místní části Litoměřice - Pokratice je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě - ulice Mlýnská Pokratice, Miřejovická stráň.

Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m³/kmxrok.
Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě .

V souladu s územním plánem navrhujeme rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu.

Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Město Litoměřice má jednotnou kanalizační síť (K-LT.001.1-J.C), která odvádí odpadní vody od trvale žijících obyvatel, občanské vybavenosti i průmyslových producentů z převážné části města na čistírnu odpadních vod Litoměřice.

Jedná se o soustavnou kanalizační síť s gravitačním odváděním odpadních vod na ČOV - Písečný ostrov. Výust na Střeleckém ostrově slouží především jako odlehčení dešťových vod. Hlavní kostru stokové sítě tvoří kmenová stoka A a kmenová stoka B. Původní kanalizace, hlavně s vejčitých profilů 400/600, 500/750, 600/900, 700/1050, 800/1200, 1000/1500, s tlamového profilu 1000/1500 a dále čtvercového profilu 200/200, byla stavěna v letech 1908 – 1925. V pozdějších letech byla kanalizační síť doplněna o stoky budované pro novou výstavbu z trub DN 250 – 1600 a o dvě štoly 1800/1900. Na kanalizaci je vybudováno 10 dešťových oddělovačů. Odlehčené vody jsou odvedeny buď do Pokratického potoka nebo přímo do Labe.
Na veřejnou kanalizaci je napojeno cca 90 % obyvatel. Zbývající obyvatelé mají odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách s vyvážením na ČOV (10%).
Kanalizační síť i ČOV jsou v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

Projektované hodnoty:

70 000 EO

Q = 180 l/s, 5 676 480 m3/rok
BSK5= 378 mg/l, 2 145,71 t/rok
NL = 288 mg/l, 1 634,83 t/rok

Na městské čistírně odpadních vod jsou v současnosti čištěny komunální a průmyslové odpadní vody z měst Litoměřice, Lovosice, Terezín, Žitenice, Skalice, Pohořany, Pokratice, Miřejovice, Mlékojedy, Píšťany, Podvinné, Radostice, Siřejovice, Sulejovice, Trnovany, Velké Žernoseky, Vchynice. Čištění odpadních vod zajišťuje mechanicko-biologická čistírna s kapacitou Q = 15 496 m3/d a BSK5 = 5850 kg/den.
Vyčištěná voda je vedena do měrného objektu a odtud do recipientu Labe. 

Skládá se z:

• hrubé strojní česle,
• čerpací stanice - odstředivá čerpadla,
• přítok výtlaku z ČS Lovosice,
• strojní česle Fontana,
• provzdušňovaný lapák písku (2 komory),
• podélná usazovací nádrž (rekonstruovaná v provozu, stará v záloze),
• oběhová aktivace (2 ks) provzdušňovaná pneumaticky,
• kruhová dosazovací nádrž (2ks),
• plynová kotelna,
• kogenerační jednotka,
• plynová kompresorovna,
• 2ks zahušťovacích nádrží, zahušťovací stůl,
• 2 ks vyhnívacích nádrží,homogenizační nádrž, odvodňovací odstředivka, měrný objekt.

Dávkování srážedla pro eliminaci fosforu je řízeno analyzátorem P (instalace 2007). V případě potřeby je dávkován odpěňovač na odtoku z ČOV. V areálu je mostová váha pro možnost přijímání OV. z fekáln

Ostatní drobný průmysl, řemeslná výroba, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sportovní areály, podnikatelský sektor, aj. mají celkovou produkci odpadních vod 1284,2 m3/den.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.

Místní část obce Litoměřice - Pokratice má vybudovanou síť jednotné gravitační kanalizace z kameninových trub DN 300 – DN 800. Odpadní vody jsou kanalizační sítí přivedeny do kmenového sběrače B-Litoměřice a částečně do hlavní stoky F1-Litoměřice a dále na ČOV Litoměřice. Kanalizace je v majetku SVS a.s., provoz zajišťují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Na kanalizační síť a ČOV je napojeno 99 % trvale žijících obyvatel a od 1 % jsou splaškové vody odváděny do septiků s přepady zaústěnými do povrchových vod.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.

Ve městě Litoměřicích je uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300- DN 800 - dle rozvojových ploch územního plánu.

S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě.

Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050.
Po ukončení dostavby kanalizace a uvedení do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků.

Odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách budou likvidovány na ČOV Litoměřice.