Chomutov - CZ042.3503.4203.0051.01 - stav 11. 12. 2023

Město Chomutov se rozkládá na rozhraní Podkrušnohorské pánve a Krušných hor, na křižovatce silnic I/7, I/13 a železniční křižovatce v nadmořské výšce 310 - 435 m n. m..
Město tvoří urbanistický celek (souměstí) s Jirkovem. Funkčně i urbanisticky jsou dále součástí této aglomerace i samostatné obce Otvice, Spořice, Černovice. Dominantou celé aglomerace byla hnědouhelná pánev, se kterou je novodobý vývoj měst spjat – hornictví, energetika, těžký průmysl, koncentrace obyvatel, hromadná bytová výstavba, špatné životní prostředí, devastace krajiny, centralizace správy atd. V současné době došlo k útlumu těžby, energetiky a hutnictví. Regenerace a rozvoj sídel má stanovené hranice, z nich se může odvíjet další perspektiva území. Na významu získává přírodní hodnota města, bezprostřední návaznost na Krušné hory, aktivity pro cestovní ruch a rekreaci – Kamencové jezero, Podkrušnohorský park + ZOO, Bezručovo údolí, Krušné hory, Červený Hrádek atd. Dobrým předpokladem dalšího rozvoje je technická infrastruktura, průmyslové závody (Parker Hannnifin - strojírenství, Eaton industries, AMP Chomutov, Milenium 3000) a drobné výrobní provozovny roztroušené po celém území města. Pro celou aglomeraci je charakteristické rozdělení do funkčních celků: centrální zóna Chomutova, historické jádro Jirkova s dominantou Červeného Hrádku na východě, průmysl Chomutov – jih s prostory těžebních polí dolu J. Žižka a zemědělskou zónou, na severovýchodě rekreační zóna Podkrušnohorského parku, Kamencového jezera a Otvických rybníků, na západě prostor doplňuje zóna s výrobní a hlavně obytnou funkcí. Výhledové plochy pro rozvoj bydlení jsou uvažovány v lokalitě Březenecká a Kamenný Vrch. Do budoucna se předpokládá rozvoj drobného podnikání, občanské vybavenosti a rozšíření místních služeb.
Středem města protéká řeka Chomutovka, která náleží do povodí Ohře a okrajem města protéká Podkrušnohorský přivaděč, který se vlévá do řeky Bíliny. Na území města se nachází Kamencové jezero s rekreačním zázemím a Otvické rybníky. Krušné hory jsou vyhlášeny za chráněnou oblast přirozené rezervace akumulace vod CHOPAV. Hranice zasahuje zastavěnou část v Chomutově (okrajová sídliště).

Město Chomutov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Chomutov – Jirkov – Kadaň (OP-SK-CV.001) rozděleného do tří tlakových pásem. Chomutov je na střední tlakové pásmo propojen přes AK Jirkov. Tlaková pásma jsou mezi sebou propojena, takže je možné v případě potřeby přepouštění do nižších pásem. Vlastní tlaková pásma mají Nové Spořice.

Přiřazení vodojemů k jednotlivým tlakovým pásmům:

Chomutov – horní tlakové pásmo

Je zásobeno z vodojemu Chomutov HTP 2 x 1000 m³ (450,03 / 454,42 m n. m.). Do horního tlakového pásma spadá Zátiší nad přivaděčem a část Březenecké. Zdroj pro pásmo je ÚV Třetí Mlýn. Akumulace vyhoví i pro výhledové období.

Chomutov – střední tlakové pásmo
Je zásobeno z vodojemu Chomutov STP 5200 m³ (422,32 / 424,77 m n. m.). V případě potřeby je možné střední tlakové pásmo napojit přímo na oblastní vodojem 2 x 8000 m³ (423,88 / 430,42 m n. m.). Do tohoto pásma spadá oblast Domoviny, Černého vrchu, Horní Vsi a celá část města v oblasti Kamencového jezera. Zdroj pro pásmo je ÚV Hradiště a případně ÚV Třetí Mlýn.
Vlastní zásobní řad má vodojem Březenec 2 x 4000 m³ (429,51 / 434,98 m n.m.), který je umístěn na stejné kótě jako vodojemy středního tl. pásma. Jsou z něho zásobeny sídliště Březenecká, Kamenná, podstatné části Písečné a Zahradní a obec Starý Březenec. Akumulace STP je více než dostatečná.

Chomutov – dolní tlakové pásmo
Zahrnuje jižní část Chomutova včetně průmyslové zóny a obce Spořice. Oblast je zásobována z vodojemu úpravny vody Jirkov s novou akumulací 3000 m³ (403,00 / 407,92 m n.m.) a vodojemu dolního tlakového pásma Chomutov DTP 2 x 1000 m³ (382,58 / 387,01 m n. m.). Jako posílení bylo vybudováno propojení přes redukční šachty na řad DN 500 SK vodovodu Chomutov – Jirkov – Kadaň a na řad DN 800 oblastního vodovodu od Nových Spořic. Toto propojení umožňuje v případě potřeby vyřadit z provozu vodojemy dolního tlakového pásma.
Zásobování Nových Spořic pitnou vodou je samostatným napojením na oblastní vodovod a samostatným vodojemem 150 m³ (404,89 / 408,23 m n. m.).
Na vodovod je napojena většina trvale bydlících obyvatel. Majitelem vodovodu je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s..
Pro zásobování průmyslu a energetiky Chomutovska a Mostecka povrchovou vodou byly vybudovány dva na sobě nezávislé systémy:
Přivaděč Ohře – Bílina (PPV) – zaručený přítok v přivaděči činí 3300 l/s
Průmyslový vodovod Nechranice (PVN) – celkem kapacita 4500 m³/s, odbočka do Chomutova má kapacitu 300 l/s
Užitkovou vodu odebírají závody na území města, např.: Technické služby, ČD, zahrady, lesní školky, koupaliště, atd.
Oba vodárenské systémy pro povrchovou vodu jsou ve správě Povodí Ohře Chomutov.

1. Z ÚV Hradiště převádí vodu do Chomutova hlavní řad (DN 1000, 800). V souběhu je starší řad původně postavený pro převod vody z Chomutova do Kadaně (DN 500,400). Oba řady jsou značně poruchové, proto se navrhuje výstavba nového řadu, který dožilé řady nahradí. Jedná se o rekonstrukci řadu DN 1000 v délce 14,9 km.
2. Kompletní rekonstrukce ÚV Hradiště
3. ÚV III.Mlýn – stavební úpravy
4. Rozšíření stávající vodovodní sítě v částech města podle potřeb vývoje města:
   Výstavba RD Sady Březenecká – územní studie
   Výstavba RD U Michanického rybníka – územní studie
5. Navrženo prodloužení vodovodních řadů do míst uvažované výstavby dle platného územního plánu města Chomutova. Předpokládaná realizace po roce 2030. Vznikají územní studie pro lokality: Sady Březenecká a U Michanického rybníka.

S ohledem na vysoký podíl vody nefakturované a specifické úniky vody z potrubí se ve městě Chomutov předpokládá do roku 2030 provedení opatření, která povedou ke snížení podílu vody nefakturované na celkové spotřebě vody. Před rozhodnutím o přípravě rekonstrukce bude nutné posoudit příčiny vyšších hodnot vody nefakturované a prověřit technický a provozní stav rozvodné sítě a případně navrhnout rekonstrukci rozvodné sítě. Objem investičních nákladů, který je potřebný na realizaci těchto opatření je vyjádřen formou návrhu rekonstrukce rozvodné sítě ve městě.

Dle dlouhodobé koncepce rozvoje SVS a.s. č. stavby CV011143 - "Prunéřov - Chomutov" je navrhována rekonstrukce přivaděče LTH DN800 v délce 11258 m a 10760 m a DN500 v délce 343 m a 155 m. Případná realizace návrhu se nepředpokládá do roku 2030.

Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou je vytipována lokalita Holedeč – vrty 8,9,10,11 a Valov v okrese Louny.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Celá aglomerace souměstí Chomutov – Jirkov má zajištěno odvedení a čištění odpadních vod několika kanalizačními systémy.

1. Odkanalizování města Chomutova bez sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká:

(K-CV.007.2-J.C) jednotná kanalizace pro převážnou část Chomutova (85%) s odvedením odpadních vod na ČOV Údlice. Oddílná kanalizace je částečně v sídlišti Zátiší a Březenecká. Charakter kanalizace v Chomutově je větvený. Stávající odvedení splašků je gravitační s kmenovým sběračem A, hlavních sběračů (AI, AII, B, BI, C, D, DI, DII, DIII, E, F) a s rozsáhlou desítky kilometrů dlouhou uliční sítí kanalizačních stok.  Pro oddělení dešťových vod je na stokách osazeno celkem 13 oddělovacích komor, s odvedením dešťových vod do Chomutovky. Kanalizační systém je rozdělen do dvanácti kanalizačních povodí sběračů A - F.
Kmenový sběrač A - odvádí splaškové vody z povodí sběračů A, B, C, D, E, F na ČOV Údlice. Začíná na ČOV Chomutov – Údlice, odtud sleduje tok Chomutovky až k soutoku se sběračem B a C a dále přes celé město. Na kmenovém sběrači jsou 2 oddělovací komory.
Sběrač AI - se zaúsťuje do odlehčovací komory kmenového sběrače A a odvádí splaškové vody z území kolem nemocnice. Sběrač byl vybudován v roce 1968.
Sběrač AII - odvádí splaškové vody ulicí Blatenskou a napojuje se do kmenového sběrače ve středu města. Sběrač byl vybudován v roce 1970.
Sběrač B – se zaúsťuje na pravém břehu Chomutovky do kmenového sběrače A, lomí se do Hálkovy ulice a pokračuje v prostoru Zadních Vinohrad, nad areálem válcoven směrem ke středu města. Na kmenovém sběrači je 1 oddělovací komora.
Sběrač BI - odvádí splaškové vody z prostoru Zadních Vinohrad a v křižovatce ulic Heydukova a Vinohradská se napojuje na sběrač B.
Sběrač C – pod areálem zeleniny zaúsťuje do sběrače A, sleduje železniční vlečku, stáčí se kolem železáren a končí v Nových Spořicích.
Sběrač C odkanalizovává průmyslovou část města a odpadní vody ze Spořic. Sběrač byl vybudován v roce 1967. Na kmenovém sběrači je 1 oddělovací komora.
Sběrač D – se zaúsťuje do sběrače A a odvádí odpadní vody z oblasti Horní Vsi, Domoviny a Černého Vrchu. Sběrač byl vybudován v roce 1968. Na kmenovém sběrači jsou 2 oddělovací komory.
Sběrač DI - odvádí splaškové vody z územního obvodu Pod Černým vrchem I.
Sběrač DII - odvádí splaškové vody z území Pod černým vrchem II, přechází trať a napojuje se na sběrač D. Sběrač byl vybudován v roce 1968.
Stoka DIII - se zaúsťuje do odlehčovací komory na sběrači D a odvádí splaškové vody z oblasti Domovina, mezi Podkrušnohorským přivaděčem a ulicí Elišky Krásnohorské.
Sběrač E – se zaúsťuje do sběrače A a přivádí odpadní vody hlavně ze sídliště Zátiší a části sídliště Březenecká. Sběrač byl vybudován v roce 1970. V povodí tohoto sběrače je vybudovaná převážně oddílná kanalizace. Dešťové vody jsou svedeny samostatnou kanalizací do Podkrušnohorského přivaděče.
Sběrač F - odvádí odpadní vody z části sídlišť Březenecká a Zátiší a napojuje se na kmenový sběrač A na křižovatce ulic Škroupova a Kollárova. Sběrač byl vybudován v roce 1972.

Průmyslové vody, které mají charakter komunálních odpadních vod jsou zaústěny do veřejné kanalizace a z celkové produkce splaškových vod činí cca 5 %. Průmyslové odpadní vody z výroby jsou u průmyslových závodů čištěny v průmyslových ČOV, nebo po předčištění vypouštěny do veřejné kanalizace.

Čistírna odpadních vod Chomutov – Údlice slouží k čištění odpadních vod z Chomutova, bez sídliště Kamenná, sídliště Zahradní, sídliště Písečná a části sídliště Březenecká a z obcí a místních částí Údlice, Přečaply a Spořice. Popis ČOV viz. CZ042.3503.4203.0062 Údlice

Dešťové vody jsou odvedeny jednotnou kanalizací s oddělením dešťových vod do řeky Chomutovky a dešťovými stokami do Podkrušnohorského přivaděče.

2. Odkanalizování sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká:

Převážně jednotná kanalizace (K-CV.042.4-J.C) v Chomutově pro sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká je napojena na kanalizační síť Jirkova s odvedením splaškových vod na ČOV Jirkov. Stávající odvedení splašků je gravitační sběračem D - Jirkov a s rozsáhlou desítky kilometrů dlouhou uliční sítí kanalizačních stok, které zajišťují 100% odkanalizování všech zmíněných sídlišť. Na sběrači je osazena 1 oddělovací komora.

Na kanalizaci a ČOV je napojeno 100% obyvatel. Kanalizační síť Chomutova je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Malá část rodinných domků v okrajových částech odvádí odpadní vody do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Údlice (0,5% obyvatel).

Dešťové vody jsou svedeny v sídlištích Kamenná a Zahradní jsou svedeny do drenáže, která tvoří samostatný systém oddělený od kanalizace a je vyústěna  pod sídlištěm Kamenná do stávající mokřiny.

Celá stávající zástavba je napojena na veřejnou kanalizaci a je nutná pouze dostavba kanalizačních sítí pro nově navrhovanou zástavbu dle územního plánu.

Vzhledem ke stáří kanalizace navrhujeme postupnou rekonstrukci do roku 2030.