Varnsdorf - CZ042.3502.4215.0336.01 - stav 2004

Obec

Stáhnout

• PDF
• Původní karta

Varnsdorf

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Varnsdorf leží v sevřené oblasti východní části Šluknovského výběžku, ze tří stran ohraničené státní hranicí se SRN, v nadmořských výškách 314,00 – 524,00 m n.m. Jedná se o průmyslové město do 16 000 trvale žijících obyvatel se 64 rekreačními objekty. Zástavba městského typu a sídlištní výstavba je ve středu města soustředěná, po okrajích je převážně zástavba rodinnými domy rozptýlená. Středem města protéká řeka Mandava, do níž se vlévají dva místní potoky. Na severozápadní hranici se SRN protéká Zlatý potok a západně jeden místní potok. Řeka Mandava a Zlatý potok jsou významným vodním tokem. Na východní straně Varnsdorfu se nachází náhon s rybníkem Kočka. Na území města jsou další rybníky Vlacha, U Billy, Gerbus, Jáma, vojenský rybník a Varnsdorfský velký rybník RIO, který je využíván pro rekreaci. Na hranici s Dolním Podlužím se nachází kaliště. Území náleží do povodí Mandavy. Město patří mezi významné části Euroregionu Nisa.
   Ve městě má své sídlo řada drobných i velkých firem:
   VELVETA a.s., Palackého 2760 – textilní výroba (951 zaměstnanců)
   TOS a.s., Říční 1774 – strojní výroba (626 zam.)
   KWL s.r.o., Nymburská 1321 – autokabely (426 zam.)
   ELITE a.s., Východní 1733 – textilní výroba (360 zam.)
   ABX s.r.o., Kostelní 1455 – krbová kamna (212 zam.)
   VITANA a.s., Petra Bezruče 1561 – potraviny (180 zam.)
   SP METAL CZ s.r.o., Hašlerova 2247 – výroba plastů (97 zam.)
   ReTOS s.r.o., Žitavská 913 – strojní výroba (98 zam.)
   JL – MADET s.r.o., Říční 1774 – strojní výroba (90 zam.)
   FROTANA s.r.o., Karlínská 1543/A – textilní výroba (73 zam.)
   BARKOV s.r.o., Národní 519 – kovo, elektro (72 zam.)
   HORÁK – KOVO – ELEKTRO s.r.o., Žilinská 1404 (49 zam.)
   Předpokládá se mírný rozvoj obce, výstavba nových RD po okrajích a modernizace stávajícího bytového fondu.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	15 808	15 780	15 734	15 688	-	-	-
   přechodně bydlící	120	120	120	120	-	-	-
   celkem	15 928	15 900	15 854	15 808	-	-	-

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   15 808	15 780	15 734	15 688	-	-	-

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Varnsdorf je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Varnsdorf – Chřibská (SK-DC.002.1).
   Vodní zdroje vodovodu jsou rozmístěny v blízkosti města, ale i v území Lužických hor, využívají podzemní i povrchovou vodu. Voda do Varnsdorfu je přiváděna z pěti zdrojových oblastí, z nichž každá má svůj vlastní vodojem. Vodojemy s hladinou na kótě 388,8 m n.m. (VDJ Štursova 350 m³, Pěnkavčí vrch 1050 m³, Polní– Nový a Starý 3000 m³, Studánka- Nový a Starý 1500 m³) jsou navzájem propojeny vodovodní sítí a tvoří jedno (nízké) tlakové pásmo, které zásobuje převážnou část města. V nedávné době bylo vybudováno v prostoru Špičák horní tlakové pásmo, které zásobuje výše položenou zástavbu čerpáním vody z VDJ Štursova.
   Zdroje a vodojemy:

   • Zdroj ĆS Špičák se 2 štolami (jedna je mimo provoz) se nachází na severním okraji města. V ČS je provzdušňovací kaskáda a pískový filtr na odstranění železa. Ze štoly teče voda přes kaskádu do akumulace 2x 100 m³. Odtud je čerpána přes tlakový filtr do VDJ Štursova 2x 175 m³ (388,80/385,30 m n.m.). Z VDJ Štursova je voda vedena gravitačním potrubím DN 150 do Varnsdorfu nebo je čerpána potrubím DN 80 do spotřebiště HTP- Špičák.
   • Zdroj Studánka se nachází západně od katastru obce a přivádí vodu do VDJ Studánka - starý 2x 250 m³ (388,80/386,30 m n. m.), který je spojen s vodojemem Studánka –Nový do kterého je přiváděna voda z prameniště nová Huť a z těchto vodojemů je potrubím DN 400 voda odváděna do spotřebiště.
   • Ze zdroje Nová Huť je voda vedena přes odkyselovací stanici do směšovacího VDJ 400 m³ (546,20/542,20 m n.m.), odtud potrubím DN 250 do rozdělovací komory Studánka a přes přerušovací komoru (430,50 m n. m.) potrubím DN 250 a 200 do VDJ Studánka – nový 2x 500 m³ (388,80/386,30 m n.m.). Část vody z rozdělovací komory vede do Rumburku.
   • Z ÚV Chřibská je voda čerpána potrubím DN 250 do rozdělovacího VDJ 800 m³ (480,50/476,50 m n.m.), dále teče gravitací potrubím DN 250 přes přerušovací komoru (437,10 m n.m.) do VDJ Polní – starý 1000 m³ a VDJ Polní – nový 2x 1000 m³ (388,80/383,80 m n.m.) a potrubím DN 400 do spotřebiště.
   • Zdroj Lesné (pod Šebrem) – voda z pramenních jímek, zářezů a štol je svedena do sběrné jímky a potrubím DN 175 přivedena do VDJ Pěnkavčí vrch 2x 525 m³ (388,80/385,30 m n.m.), který je umístěný v jihovýchodním okraji obce a odtud teče potrubím DN 250 do Varnsdorfu.

   Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. Kapacita a kvalita vody je vyhovující. Pouze u zdroje Varnsdorf-Lesné neodpovídala kvalita pitné vody v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000Sb. v parametrech Ca, Mg, alfa a v ÚV Chřibská v parametrech Mg, Al. Dle nové vyhlášky 252/2004 Sb. jsou hodnoty Ca a Mg pouze doporučené. Na ÚV bylo realizováno dávkování polymeru. V současné době (v letech 2003-2005) probíhá na úpravně vody rekonstrukce technologického zařízení.
   Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti, a.s. a provozují ho Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (HTP Špičák je v současné době v majetku obce).

   Ve Varnsdorfu jsou i průmyslové vodovody. Největší průmyslový vodovod má Velveta, která využívá několik zdrojů vody (pro klimatizaci, kotelny a plavení škváry). Jeden ze zdrojů je v Horním Podluží ve Velkém rybníku, ze kterého vede voda gravitačně do úpravny a dále je čerpána přes VDJ nad nádražím do závodu. Tato voda je využívána jako užitková. Pitnou vodu podnik získává ze dvou studní. V centru města je odebírána voda z Mandavy, která je upravována a využívána podnikem Elite. Elite využívá také vlastní studny ve svém areálu. TOS využívá vodu z Lužničky pro svůj užitkový vodovod. Voda je upravována ve vlastní úpravně.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Vodovod je navržen na téměř celý rozsah zástavby, v běžném provozu. Pouze je třeba dobudovat vodovodní řady pro novou zástavbu a částečné rekonstrukce se zkapacitněním stávajícího potrubí. V současná době se připravuje:

   • v lokalitě ul. Štursova vodovodní řady DN 100-810m
   • v lokalitě ul. Svatopluka Čecha vodovodní řady DN 80-810m, DN100-1100m, DN150-600m
   • v prostoru Špičáku dokončit vodovodní síť H.T.P. vybudováním VDJ 2x 30m³ s přívodním řadem DN 80-205m.
   • v lokalitě Hrádek vodovodní řady 90 až 110 v dl. 2,050 km, ČS 2 l/s s výtlačným řadem DN 63 v délce 0,638 km, VDJ 80 m³ a rekonstrukce stávajících řadů DN 50 až 110 v délce 1,04 km.

   Přívodní řady pro skupinový vodovod Varnsdorf jsou staré a ve velmi špatném technickém stavu proto je nutná jejich rekonstrukce. Jedná se zejména o výměnu a zkapacitnění řadu DN 175 na 200 v délce cca 8 km z prameniště Lesné-Šebr do VDJ Pěnkavčí vrch a přivaděče Chřibská – Varnsdorf, potrubí DN 250 (AC,LT,OC) v délce cca 8,7 km. Pro výměnu přivaděče Chřibská – Varnsdorf se v současné době zpracovává projektová dokumentace.
   V současné době je také prováděna rekonstrukce technologického zařízení na ÚV Chřibská s předpokládanými investičními náklady 24 mil. Kč.
   Rekonstrukci vyžaduje také ÚV Nová Huť. Do ÚV jsou svedeny jímané vody z rozsáhlého převážně zalesněného území, SV od směšovacího VDJ Kytlice jedná se o soustavu pramenních jímek, sběrných jímek a štol s označením jednotlivých pramenišť Jedlová, Pěnkavčí Vrch, Světlá, Kytlice, Svor, Lesné. ÚV Nová Huť je ve špatném technickém stavu a nedostatečně vybavena technologii. Je nutné provést rekonstrukce stavebního objektu včetně rozvodů elektroinstalací a instalovat novou technologii pro potřebnou úpravu pitné vody – filtrace, zásobní a reakční nádrže, dávkování chemikálii atd…

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány na Děčínsku lokality Čertova voda, Dolní Žleb, Hřensko, Bynov DN 3a, DN 3b a Bělá. Dále je možno využívat zaměnitelnosti zdrojů s potřebnými technickými a provozními úpravami stávající vodovodní sítě.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   15 208	15 182	15 137	15 688	-	-	-

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Na území Varnsdorfu je rozsáhlá síť jednotné kanalizace rozdělená na dvě části.
   První a podstatnou část tvoří jednotná kanalizace pro Varnsdorf-Rumburk s odtokem na ČOV Varnsdorf (K-DC.015.1-J.C) s napojením 96% obyvatel.
   Druhou část tvoří jednotná kanalizace z kanalizačních větví s vlastními výustními objekty, zaústěnými do vodotečí. Podle umístění je rozdělena na kanalizační systémy:
   Jednotná kanalizace pro Varnsdorf – jih, 4 výústi do řeky (K-DC.016 -J.N), jedna větev je
   zaústěna do kalící nádrže
   Jednotná kanalizace pro Varnsdorf – sever, 5 výústi do řeky (K- DC.017-J.N)
   Jednotná kanalizace pro Varnsdorf – střed, 3 výústi do řeky (K-DC.018-J.N)
   Kanalizace DC.016, DC.017, DC.018 jsou gravitační a jsou na ně přes septiky napojeny 3% obyvatel.

   Jednotná kanalizace Varnsdorf s odtokem na ČOV:
   Základem celého kanalizačního systému Varnsdorf – Rumburk je kmenový sběrač „A“, který přivádí na čistírnu odpadních vod Varnsdorf odpadní vody z lokality Varnsdorf, Rumburk a Seifhennerdorf (území SRN). Trasa kanalizačního sběrače ve Varnsdorfu sleduje tok řeky Mandavy od ČOV až na státní hranici se SRN. Do kmenového sběrače jsou zaústěny hlavní stoky A-A, B, B-1, B-2, C, D s rozsáhlou uliční sítí kanalizačních stok. Stávající odvedení odpadních vod (splaškové, průmyslové, dešťové) je gravitační s velkým podílem balastních vod. Pro oddělení dešťových vod je na stokách osazeno celkem 10 oddělovacích komor s odvedením dešťových vod do Mandavy a v areálu ČOV je vybudovaná dešťová zdrž.
   Hlavní stoky jsou rozděleny na
   Stoka A- A – odvádí odpadní vody z prostoru pod Špičákem se zaústěním do kmenové stoky A. Na stoce je vybudovaná odlehčovací komora a shybka pod Mandavou.
   Stoka B – odvádí odpadní vody z části Varnsdorfu Pod Špičákem se zaústěním do kmenové stoky A na pravém břehu Mandavy. Na stoce je vybudována shybka pod Mandavou a odlehčovací komora s odlehčovací stokou do Mandavy.
   Stoka B-1 – odvádí odpadní vody z levé strany podél Mandavy se zaústěním do kmenové stoky A na pravém břehu. Trasa stoky končí na křižovatce ulic Ostrovní a Dělnická. Na stoce je vybudována shybka pod Mandavou a odlehčovací komora s odlehčovací stokou do Mandavy.
   Stoka B-2 – je napojena do odlehčovací komory a odvádí odpadní vody z levého břehu Mandavy, prochází areálem Centrotexu a končí pod hotelem Praha.
   Stoka C – začíná v trase stávajícího sběrače A, kde je vybudována spojovací šachta. Shybkou podchází po Mandavou a ul. Lidickou a končí za ul. Národní.
   Stoka D – začíná napojením na kmenovou stoku A a končí u městské knihovny v Karlově ulici a odvádí odpadní vody z jihovýchodní části Varnsdorfu.
   Čistírna odpadních vod pro 50 000 EO:
   Vodohospodářské rozhodnutí z 1.3.2000:
   Množství:
   Qmax. = 300 l/s
   max. 20 000 m3/d
   max. 6,5 mil. m3/rok

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		Nanorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   90	130	20	40	20	40	10 15(Z)	20 30(Z)	20 25(Z)	30 40(Z)	2	3

   Platnost rozhodnutí je do 12/2006.

   ČOV Varnsdorf je mechanicko-biologická ČOV s primární sedimentací, jednozónovou klasickou aktivací s povrchovými aerátory (BSK turbíny), s třemi kruhovými dosazovacími nádržemi, mezofilním anaerobním vyhníváním a strojním odvodněním kalu. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1990 a do trvalého provozu v roce 1996. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody (splaškové, průmyslové a dešťové) jednak z území ČR (Varnsdorf a část Rumburka), ale i z území SRN. Odpadní vody z Velvety jsou neutralizovány dávkováním zelené skalice, vyrovnány na stávajícím odkališti a přečerpávány do nátoku před usazovací nádrže. Na přívodním potrubí z Velvety je osazeno měření. Stávající hrubé předčištění není dostatečně kapacitní pro přivedení odpadních vod z Velvety na přítok, tudíž jsou zaústěny před usazovací nádrže. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do hraničního toku Mandavy.
   Na ČOV byla realizována dále dešťová zdrž v roce 1997, fekální stanice v roce 1997, strojní zahuštění přebytečného kalu odstředivkou v roce 1997, strojní odvodnění vyhnilého kalu odstředivkou v roce 1999, nové strojně stírané jemné česle Fontána s promýváním a lisováním shrabků přímo do kontejneru a provizorní dávkování síranu železitého do aktivačních nádrží. Do odtoku z dosazovacích nádrží je dávkován odpěňovač. Odvodněný kal je dopravován na valník a odvážen na mezideponii ve vzdálenosti cca 1 km od ČOV.
   Na ČOV jsou dováženy fekální kaly k dalšímu zpracování.
   Stávající zařízení ČOV jsou zastaralá a biologický stupeň čištění neodpovídá dnešním požadavkům na kvalitu vyčištěné vody, proto je navrhována rekonstrukce ČOV. BSK turbíny způsobují nadměrný hluk, vylučování aerosolů a vysokou energetickou zátěž.
   Současná kapacita ČOV je 55 683 EO, Q24 = 12471 m3/den a 3341 kgBSK5/den.
   Provozovatelem kanalizací i ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice, vlastníkem je SVS a. s. Teplice.

   Zbývající obyvatelé odvádí splaškové vody do septiků (0,8% obyvatel) a domovních mikročistíren (0,2% obyvatel) se zaústěním přepadů do vodoteče.
   Ve Varnsdorfu je sedm malých domovních ČOV (2 –10 EO), firma ELITE má čistírnu typu Elektroflotační ČOV (3000 EO).
   Průmyslové odpadní vody, které mají charakter komunálních odpadních vod jsou zaústěny do veřejné kanalizace. Průmyslové odpadní vody z výroby, převážně z textilního průmyslu jsou v jednotlivých závodech chemicky upraveny a vypouštěny do kanalizace nebo vodotečí.
   Dešťové vody jsou z převážné části města odváděny jednotnou kanalizací s oddělením dešťových vod do řeky Mandavy a zbývající část (asi 15%), odvádí dešťová kanalizace z trub DN 200 – 300 do recipientů. Tato kanalizace je ve správě obce Varnsdorf.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Stávající kanalizaci je třeba

   • rozšířit na celou zástavbu města
   • část kanalizace s vyústními objekty zaústěnými přímo do vodoteče doplnit o přepojení na kanalizační systém s ČOV, jedná se celkem o podchycení 10 výustí
   • rekonstruovat uliční stoky, vzhledem stáří a špatnému technickému stavu zde dochází k častému vnikaní balastních vod do kanalizační sítě.

   Výchozím podkladem pro uvedené úpravy na kanalizační síti je záměr projektu „Zlepšení vodohospodářských poměrů ve Šluknovském výběžku“, je navrženo:
   S0 05.02.1 - Kanalizace Pěnkavčí vrch
   Stávající havarijní stav v odkanalizování (v části území je jednotná kanalizace, v části vůbec kanalizace neexistuje) této lokality je nahražen novým řešením splaškové kanalizace převážně gravitační, pouze část u ulic Lipská bude řešena ČSOV 5 l/s s výtlakem 222 bm.
   Nová splašková kanalizace řeší odkanalizování 483 EO pomocí 3 502 bm řadů, 222 bm výtlaku, 1 ČS a 623 bm přípojek a rekonstrukce OK (20 mil.).
   Průměrná hloubka kanalizace je 2,6 - 3,0 m.
   V souběhu se splaškovou kanalizací se doplňuje síť dešťové kanalizace v nezbytném rozsahu pro odvedení povrchových vod 179 bm.
   S0 05.02.2 – Kanalizace Hrádek
   Současný stav je dílčí podpovrchová jednotná kanalizace z betonových trub stáří 40 – 50 roků zaústěná 2 vpustěmi do vodoteče Mandava.
   Projekt řeší nový oddílný systém s dílčím využitím stávajícího potrubí pro dešťovou kanalizaci její doplnění a splaškovou kanalizaci jako novou síť s přečerpáním splašků a zaústěním do stávající stoky B, která odvádí splaškové vody do stávající ČOV. Součástí splaškové sítě je křížení Mandavy 1 m pode dnem vodoteče.
   Kanalizace v lokalitě odvádí splašky od 584 EO, splašková síť zahrnuje 4 389 bm řadů, 759 bm přípojek, 229 bm výtlaku a 2 ČS.
   Hloubky kanalizace 1,8 – 2,5 m.
   V souběhu se splaškovou kanalizací se doplňuje síť dešťové kanalizace v nezbytném rozsahu pro odvedení povrchových vod 3472 bm.
   S0 05.02.3 Kanalizace Děčínská, Lesní, Sv. Čecha
   Současný stav této části Varnsdorfu je nevyhovující. Existují pouze žumpy, septiky s přepady a trativody, které znečišťují spodní vody a recipient (bezejmenný potok) zaústěný do Mandavy.
   Nové řešení navrhuje oddílnou kanalizaci zaústěnou do stávající stoky odvádějící vody do stávající ČOV.
   Kanalizace v lokalitě odvádí splašky od 630 EO.
   Splašková síť zahrnuje 5 440 bm řadů, 900 bm přípojek.
   Hloubka kanalizace je 2,0 – 3,3 m.
   V souběhu se splaškovou kanalizací se doplňuje síť dešťové kanalizace v nezbytném rozsahu 3 040 bm pro odvedení povrchových vod.
   S0 05.02.4 Kanalizace Dvorská, Čelakovická
   Současný nevyhovující stav spočívá v jednotné kanalizaci z betonových trub DN 300 z roku 1930, která je značně propustná a poškozená.
   Navíc neumožňuje z hlediska výškových poměrů zaústit objekty areálu nemocnice.
   Nové řešení navrhuje oddílnou kanalizaci, u splaškové kanalizace se současně upravuje niveleta tak, aby bylo možno napojit areál nemocnice.
   Tato kanalizace řeší odvedení splašků od 160 EO; splašková síť zahrnuje 717 bm řadů a 58 bm přípojek.
   Hloubka kanalizace je 1,8 – 4,0 m.
   V souběhu se splaškovou kanalizací se řeší 504 bm dešťové kanalizace, protože stávající stoku nelze využít.
   S0 05.02.5 Kanalizace Plzeňská
   Současný havarijní stav – splašky tečou otevřeným příkopem do Karlovrského potoka, který je přítokem Mandavy.
   Projekt řeší 492 bm nové jednotné sítě s 65 bm přípojek, která navazuje na stávající jednotný systém a současně umožní napojení dalších lokalit. Tato kanalizace řeší odvedení splašků od 48 EO.
   Pro plánovanou výstavbu RD v lokalitě Štursova, atd. je navržena oddílná kanalizace z trub DN 300 v délce 1,665 km. Odpadní vody budou zaústěny do kmenové stoky A.

   Rekapitulace kanalizace Varnsdorf S0 05. 02.1 - 02.5
   Všech 5 lokalit (Pěnkavčí vrch, Hrádek, Děčínská, Dvorská a Plzeňská) odvádí splašky celkem od 1 905 EO splaškovou sítí 14 538 bm řadů, 2 405 bm přípojek, 451 bm výtlaků a 3 ČS.
   Tuto síť doplňuje nezbytný rozsah dešťové kanalizace.
   Rekonstrukce ĆOV Varnsdorf
   Na rekonstrukci ČOV Varnsdorf je vydané platné stavbní povolení. ČOV Varnsdorf je velikostně limitována prostorovými možnostmi, technologickými podmínkami a možnostmi využití stávajících objektů. Výhledová velikost ČOV po rekonstrukci je 95 000 EO. Odtokové parametry z ČOV splňují NV 61/2003 Sb., Rahmen-Abwasser VwV 1992 a 91/271/EHS v souvislosti s vypouštěním do citlivých území.
   Projektované parametry jsou Q24=14392 m3/den a 4960 kgBSK5/den.
   Navržena je ČOV mechanicko-biologická s předřazenou denitrifikací, nitrifikací a regenerací kalu s jemnobublinnou aerací.
   Veškeré dešťové vody budou přivedeny do dešťové zdrže objemu 636 m3. Na přítoku do dešťové zdrže budou osazeny ručně stírané hrubé česle s průlinou 50 mm. Odlehčení z dešťové zdrže je měřeno Parshallovým žlabem a na ČOV je při dešti přečerpáváno cca 30 l/s.
   Ruční hrubé česle na přítoku do ČOV budou nahrazeny strojně stíranými hrubými česlemi s dopravou shrabků do kontejneru a stávající lapák štěrku včetně vyklízení zůstane zachován.
   U podélného provzdušňovaného lapáku písku bude provedeno nové technologické vystrojení dvojice podélných lapáků písků šířky 2x2,4 m. Lapák písku bude doplněn o separátor písku ve venkovním provedení.
   Vzhledem k problematickému provozu usazovacích nádrží v zimním období – namrzání kolejnic, je navrženo osazení 4 ks řetězových lopatkových shrabováků šířky 6,0 m.
   Na ČOV jsou dováženy fekální kaly z celého Šluknovského výběžku, neboť ČOV Varnsdorf je jediná ČOV, která je schopná tyto kaly dále zpracovávat. Je navrženo demontovat stávající nekapacitní fekální stanici a nahradit ji stáčecím místem gravitačně zaústěným do přítoku ČOV, které sestává z měření pH, elektrické vodivosti a průtoku a dále s osazeným el. šoupětem. Pro další provoz bude využita stávající odstředivka zahuštění přebytečného kalu a bude doplněna o flokulační stanici.
   Navržena je čerpací stanice mezi usazovacími nádržemi a aktivací za účelem přečerpání mechanicky předčištěných odpadních vod.
   Je navržena dostavba anoxického selektoru se třemi komorami, aktivace s předřazenou denitrifikací, nitrifikací a regenerací kalu. U stávajících aktivačních nádrží bude provedeno nabetonování stěn o 1,0 m a vytvoření dělící žb. příčky, která zajistí rozdělení na dentrifikaci a nitrifikaci.
   Interní recirkulace bude vedena samostatně v každé sekci aktivace vždy na začátek denitrifikace.
   Kalová voda z odvodnění kalu bude přečerpávána na začátek regenerace. Z důvodů zvýšení hladiny v aktivaci bude provedena výměna čerpadel vratného kalu. Navrženy jsou vždy 2 ks čerpadel pro jednu dosazovací nádrž se společným měřením a střídáním provozu.
   U stávajících dosazovacích nádrží je navrženo zvednutí hladiny o 0,5 m, což si vyžádá nové technologické vystrojení dosazovacích nádrží s obvodovým odtokovým žlabem s předsazenou nornou stěnou a stíráním plovoucích nečistot a přečerpáním do potrubí vratného a přebytečného kalu. Obvodové stěny stávajících DN budou nabetonovány o 0,6 m. Dále bude provedena dostavba čtvrté dosazovací nádrže průměru 23,7 m stejného typu jako zbývající tři.
   Nově bude realizován rozdělovací objekt nátoku na dosazovací nádrže s možností uzavírání přítoku na DN.
   Na betonovou odvodněnou plochu do aktivace bude umístěna dvouplášťová nádrž ve venkovním provedení objemu 25 m3 a nový přenosný dávkovací komplet se 2 ks čerpadel pro dávkování síranu železitého do anoxického selektoru a do rozdělovacího objetu nátoku na dosazovací nádrže.
   Ve stávající fekální stanici bude vyčleněn prostor pro uložení pytlů s vápnem a s možností ručního dávkování do jímky surového kalu. Místnost bude podtlakově odvětrána.
   Hygienizace kalu bude zabezpečena termofilním vyhníváním v anaerobních reaktorech při teplotě 55 °C. S tím souvisí rekonstrukce kotelny, osazení kogenerace a rekonstrukce plynových rozvodů. Stávající dvoustupňové vyhnívaní bude doplněno o třetí vyhnívací nádrž objemu 1650 m3 s novým plynovým kompresorem pro míchání.
   Pro homogenizaci vyhnilého kalu před odvodněním se využívají stávající gravitační zahušťovací nádrže každá objemu cca 140 m3. Do jedné nádrže bude instalováno míchadlo.
   Bude realizován nový suchý plynojem objemu 570 m3 a rovněž nový hořák zbytkového plynu.
   Vzhledem k nedostatečnému prostorovému uspořádání je navrženo osazení kalového sila o objemu 100 m3 – pokryje 5 denní produkci odvodněného kalu s dávkovacím zařízením na valník. Stávající mezideponie kalu bude využívaná pouze jako havarijní.
   V areálu ČOV bude realizována vyrovnávací nádrž objemu 2600 m3 na vyrovnání přítoku průmyslových odpadních vod z Velvety a.s.

   Přehledná tabulka návrhu kvality odtoku po rekonstrukci:

   	Stavební povolení		Výhled s Velvetou		Abwasser VwV (SRN)	91/271/EHS
   	p	m	p	m
   	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
   BSK5	7,0	13	7,0	12	20	25
   CHSK	55,0	90,0	55,0	90,0	90	125
   NL	4,0	7,0	6,0	10,0	-	35
   N-NH4	1,7 (8)	3,5 (30)	1,0	3,0	10	-
   Norg	3,0	4,0	3,0	4,0	-	-
   N-NO3	10,0	18,0	10,0	16,0	-	-
   N-NO2	0,5	1,0	1,0	2,0	-	-
   Ncelk	15,0	25,0	15,0	20,0	18	15
   Nanorg	12,0 (25)	20,0 (40)	12,0	16,0	-	-
   Pcelk	1,0	1,5	1,0	1,5	2	2
   RAS	900*	1100*	800	900	-	-
   RL	1100*	1300*	1050	1200	-	-
   PAL-A	1,0*	1,1*	1,3	1,7	-	-
   AOX	0,1*	0,11*	-	-	-	-

   Rekonstrukce ČOV bude probíhat v letech 2006 – 2008.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa