Ústí nad Labem - CZ042.3510.4214.0327.01 - návrhový stav k připomínkám 2022

Obec

Stáhnout

• PDF

Ústí nad Labem

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Z geomorfologického hlediska patří území města téměř výhradně Českému středohoří, resp. jeho centrální části - Ústeckému středohoří. Výjimkou je pouze severozápadní část města zasahující do okraje Mostecké pánve, který představuje pánev Chabařovická.
   Hlavní vodotečí je řeka Labe, která je důležitou mezinárodní vodní cestou. Na území města do ní ústí řeka Bílina.

   Vodní toky na území města

   TOK	Správce
   Labe	Povodí Labe
   Podlešínský potok	Lesy České Republiky - Oblastní správa toků Teplice
   Bílina	Povodí Ohře
   Klíšský potok	Povodí Ohře
   Bílý potok	Povodí Ohře
   Chuderovský potok	Povodí Ohře
   Hostovický potok	Lesy České Republiky
   Ždírnický potok	Povodí Ohře
   Újezdský potok	Lesy České Republiky - horní tok, Obecní úřad Trmice - dolní tok
   Zalužanský potok	Teplárna
   Stříbrnický potok	Městský úřad Ústí nad Labem město
   Dobětický potok	Lesy České Republiky
   Novoveský potok	Lesy České Republiky
   Bahniště	Lesy České Republiky
   Kojetický potok	Lesy České Republiky
   Pekelský potok	Lesy České Republiky -horní tok, OÚ Neštěmice - dolní tok
   Neštěmický potok	Povodí Ohře

   Členění města
   Ústí nad Labem se členění do 4 městských obvodů (tzv. územní obvody městských částí):
   Obvod I. město má 10 městských čtvrtí: vnitřní město, Vaňov, Hostovice, Předlice, Klíše, Bukov, Všebořice, Skorotice, Božtěšice a Habrovice – Strážky;
   Obvod II. Severní terasa tvoří 2 městské čtvrtě: Severní Terasa a Dobětice;
   Obvod III. Neštěmice je rozdělen do 3 městských čtvrtí: Krásné Březno, Neštěmice a Mojžíř;
   Obvod IV. Střekov čítá 4 městské čtvrtě: Svádov - Olešnice – Budov, Střekov – Nová Ves – Kojetice, Brná nad Labem a Sebuzín – Církvice.
   Městské obvody jsou dále členěny na městské čtvrti (tzn. části obcí) a urbanistické obvody.

   Nadmořská výška je 140 - 350 m n. m.
   Území obcí zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů Vaňov, Neštěmice, Mojžíř, Božtěšice a Bukov Šustrův pramen. Nepředpokládá se nárůst počtu trvale bydlících obyvatel.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2011	2018	2025	2030
   trvale bydlící	80 606	80 606	80 039	99 930	96 301	93 709
   přechodně bydlící	100	100	0	0	0	0
   celkem	80 706	80 706	80 039	99 930	96 301	93 709

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2011	2018	2025	2030
   80 606	80 606	80 606	77 414	86 286	93 709

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Město Ústí nad Labem je zásobováno vodou ze skupinového vodovodu Ústí nad Labem – Krásné Březno SK-UL.032.1, ze kterého jsou zásobovány městské části Krásné Březno, Neštěmice, Mojžíř a skupinovým vodovodem OF-SK-UL.033, který zásobuje městské části Ústí nad Labem - střed, Předlice, Klíše, Severní terasa, Bukov, Všebořice, Skorotice, Božtěšice, Dobětice. Město Ústí nad Labem je rozděleno na sedm tlakových pásem.
   Voda do Ústí n/L přitéká z okresu Teplice z vodárenské soustavy Fláje z AK Malhostice, odkud teče do VDJ Střížovická hora – 2 x 6000 m³ (330,00 / 336,00 m n. m.), odkud teče do VDJ Kočkov starý – 2 x 400 + 1 x 1065 m³ (311,50 / 316,00 m n. m.) a VDJ Kočkov nový – 1 x 2000 m³ (311,50 / 316,00 m n. m.). Z VDJ Střížovická hora je možno vodu přepouštět do VDJ Kubistov, ze kterého je zásobována lokalita Střížovice.
   Z propojovacího řadu mezi vodojemy VDJ Střížovická hora a VDJ Kočkov je zásobován VDJ Ve stráni – 2 x 1000 m³ (314,00 / 319,00 m n. m.), ze kterého je zásobována část Všebořic a Ústí nad Labem II. tlakové pásmo a VDJ Všebořice – 2 x 1000 m³ (275,00/280,00 m n. m.).
   VDJ Kočkov starý i nový je dotován vodou z ÚV Ostrov. Z VDJ Kočkov je zásobováno Ústí nad Labem IV. tlakové pásmo. Z VDJ Kočkov je zásobován VDJ Skřivánek – 2 x 1000 m³ (275,00 / 280,00 m n. m.) a VDJ Skřivánek přístavba – 1 x 1500 m³ (275,00 / 280,00 m n. m.), který zásobuje Ústí nad Labem III. tlakové pásmo a obec Holoměř. Z VDJ Kočkov se voda čerpá do VDJ Stříbrníky – 3 x 2000 m³ (345,00 / 350,00 m n. m.) odkud se čerpá do VDJ Chuderov - město – 2 x 650 m³ (405,00 / 410,00 m n. m.). Z VDJ Chuderov - město je zásobováno Ústí nad Labem VII. tlakové pásmo a obec Chuderov. Z VDJ Stříbrníky je zásobováno Ústí nad Labem V. tlakové pásmo. Z VDJ Stříbrníky se čerpá do VDJ Na kopečku – 2 x 1000 m³ (375,00 / 380,00 m n. m.) a do VDJ Chuderov město – 2 x 650 m³ (375,00 / 380,00 m n. m.). Z VDJ Na kopečku je zásobováno Ústí nad Labem VI. tlakové pásmo a obec Dobětice.
   

   Dále do Ústí nad Labem přitéká voda z okresu Litoměřice z vodárenské soustavy Žernoseky z PB VDJ Michalovice – 2 x 2000 m³ (307,00 / 312,00 m n. m.). V AK Trmice se rozděluje na dvě větve odkud teče přes AK Kubistov do VDJ Kubistov – 2 x 650 m³ (202,00 / 207,00 m n. m.), který zásobuje obec Kubistov. Z VDJ Kubistov je možné vodu čerpat do VDJ Střížovická hora. Z AK Kubistov voda teče do AK Předlice odkud teče do VDJ Pod lanovkou – 2 x 650 m³ (202,00 / 207,00 m n. m.) a z AK Předlice pokračuje do VDJ Bukov – 2 x 1350 m³ (202,40 / 206,40 m n. m.). Do VDJ Pod lanovkou přitéká voda z VDJ Telnice. Z VDJ Pod lanovkou jsou zásobovány Předlice a Ústí nad Labem I. tlakové pásmo, které je rovněž zásobováno z VDJ Bukov a VDJ Větruše. V současnosti je VDJ Pod lanovkou odstaven. Do VDJ Bukov dále přitéká prameniště Božtěšice (v současnosti mimo provoz) a prameniště Bukov – Šustrův pramen. Z VDJ Bukov se přepouští voda do VDJ Klíše – 2 x 2000 m³ (243,32 / 248,32 m n. m.). Z VDJ Bukov se čerpá na VDJ Všebořice – 2 x 1000 m³ (275,00 / 280,00 m n. m.) a možno i na VDJ Klíše. Z VDJ Klíše je zásobováno Ústí nad Labem II. tlakové pásmo a z VDJ Nová Habřina je zásobována lokalita Habřina a část Bukova.  Z VDJ Všebořice je zásobována část Všebořic, obec Podhoří, Božtěšice, Skorotice a Ústí nad Labem II. tlakové pásmo.
   Druhá větev z AK Trmice přivádí vodu do VDJ Větruše – 2 x 1600 m³ (205,20 / 210,00 m n. m.), který je propojen s VDJ Štěpánkův – 2 x 1000 m³ (204,00 / 210,00 m n. m.). Z VDJ Větruše je zásobováno Ústí nad Labem I. tlakové pásmo a je možné zásobovat VDJ Farská louka a městskou část Ústí nad Labem – Střekov, Olšinky, Svádov a Valtířov.
   Z VDJ Větruše je zásobován VDJ Autoškola AKU – 2 x 250 m³ (207,80 / 210,00 m n. m.) a VDJ Pod Kanonem – 2 x 750 m³ (142,50 / 147,50 m n. m.). Z VDJ Autoškola je zásobováno Krásné Březno I. tlakové pásmo. Z VDJ Autoškola AKU je voda čerpána do VDJ Nad autoškolou – 2 x 1500 m³ (240,00 / 245,00 m n. m.), ze kterého je zásobováno Krásné Březno II. tlakové pásmo. Z VDJ Pod Kanonem je voda čerpána do VDJ Na Kanonu – 2 x 2500 m³ (206,00 / 211,00 m n. m.), odkud se čerpá do VDJ Na vyhlídce – 2 x 1500 m³ (240,00 / 245,00 m n. m.) a dále se čerpá do VDJ Nad vyhlídkou – 2 x 1500 m³ (270,00 / 275,00 m n. m.). Z VDJ Na Kanonu jsou zásobovány Neštěmice I. tlakové pásmo a Mojžíř I. tlakové pásmo, přes které je zároveň zásobován VDJ Mojžíř dolní – 1 x 100 m³ (184,73 / 187,91 m n. m.). VDJ Mojžíř dolní je zásobován z prameniště Mojžíř. Z VDJ Mojžíř dolní se čerpá do VDJ Mojžíř horní – 1 x 50 m³ (212,63 / 215,98 m n. m.), který zásobuje Mojžíř II. tlakové pásmo. Do VDJ Mojžíř- horní je svedena další část prameniště Mojžíř.
   Z VDJ Na vyhlídce je zásobováno Krásné Březno II. tlakové pásmo a Neštěmice II. tlakové pásmo. Z VDJ Nad vyhlídkou je zásobováno Krásné Březno III. tlakové pásmo a Neštěmice III. tlakové pásmo. Neštěmice II. tlakové pásmo je zároveň zásobováno z VDJ Neštěmice 1 a 2 – 440 + 440 m³ (223,00 / 227,24 m n. m.), do kterých přitéká prameniště Neštěmice a zároveň jsou zásobovány z VDJ Ryjice. Do VDJ Ryjice je dále přiváděna voda řadem DN 150 ze skupinového vodovodu Velké Chvojno z VDJ Radešín.

   Vodárenské soustavy Fláje a Žernoseky jsou propojeny řadem DN 600 mezi AK Malhostice a AK Řehlovice. Vodovodní síť města Ústí nad Labem je vzájemně propojena a tím je umožněno i propojení jednotlivých tlakových pásem. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   S ohledem na vysoký podíl vody nefakturované a specifické úniky vody z potrubí se ve městě Ústí nad Labem předpokládá do roku 2030 provedení opatření, která povedou ke snížení podílu vody nefakturované na celkové spotřebě vody. Před rozhodnutím o přípravě rekonstrukce bude nutné posoudit příčiny vyšších hodnot vody nefakturované a prověřit technický a provozní stav rozvodné sítě a případně navrhnout rekonstrukci rozvodné sítě. Objem investičních nákladů, který je potřebný na realizaci těchto opatření je vyjádřen formou návrhu rekonstrukce rozvodné sítě ve městě.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány tyto podzemní zdroje – Ostrov, Sebuzín a Tlučeň.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2011	2018	2025	2030
   43 051	43 051	43 051	92 935	89 561	87 151

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Kanalizační systém K-UL.028.4-J.C a K-UL.028.5-J.C zakončený ČOV Ústí nad Labem-Neštěmice zahrnuje městské části Ústí nad Labem-centrum, Bukov, Dobětice, Klíše, Krásné Březno, Mojžíř, Nestěmice, Předlice, část Skorotice, část Střekova, část Svádova a Olšinek, Novou Ves a Všebořice. Na kanalizační soustavu je napojeno město Trmice a město Chabařovice a obce Povrly a Přestanov. Potrubí je z trub betonu, železobetonu, zdiva, sklolaminátu, kameniny, PVC a PE v profilech DN150 až DN1200, vejce 400/600, 500/750, 600/900, 800/1200, beton obdélník 1000/2000, železobeton štola 2000/1900. Celková délka gravitační kanalizace je 250 km. Celková délka tlakové kanalizace je 4,7 km. Součástí kanalizační sítě je 23 ČSOV.

   Na kanalizaci je napojeno 93 % trvale bydlících obyvatel. Odpadní vody od 7 % trvale bydlících obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách s odvozem na ČOV Ústí nad Labem.

   Vlastníkem ČOV je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

   ČOV Ústí nad Labem je řešena jako mechanicko - biologická čistírna s mezofilní anaerobní stabilizací kalu. Kapacita ČOV je 35920 m³/den. ČOV je navržena na 169000 EO, BSK₅ 10144 kg/den. Technologie je tvořena čerpáním odpadních vod, hrubým předčištěním, primární sedimentací, aktivačním procesem s biologickým systémem odstraňování N a P a s regenerací kalu (R - AN - D - N), se separací kalu v kruhových dosazovacích nádržích, s vyhřívaným kalovým hospodářstvím, ve kterém je obsaženo zahušťování kalů a po jejich anaerobní stabilizaci se strojním odvodněním. Dále s plynovým a tepelným hospodářstvím a využitím bioplynu v kogeneračních jednotkách.
   OV jsou do ČOV čerpány, předčištěny na velmi jemných česlech, zbaveny písku v provzdušňovaném lapáku písku a po sedimentaci v podélně protékaných usazovacích nádržích jsou vedeny do systému R - AN - D - N. Přítok OV je veden jak do anaerobní zóny, tak do denitrifikace. Regenerace a nitrifikace jsou provzdušňovány jemnobublinnou pneumatickou aerací. Systém je vybaven interní recirkulací aktivační směsi. Separace kalu probíhá v hlubokých kruhových dosazovacích nádržích a vratný kal je veden do regenerace. Ve vodní lince je přes ČOV veden celý dešťový průtok přiváděný čerpadly do technologické linky (není odlehčení za usazovacími nádržemi).
   Primární surový kal je zahušťován přímo v usazovacích nádržích, přebytečný aktivovaný kal je zahušťován mechanicky na odstředivce. Po společné homogenizaci obou kalů jsou čerpány do vyhnívacích nádrží. Vznikající plyn je jímán v plynojemu a využit v plynovém, tepelném a energetickém hospodářství. Na ČOV jsou umístěny 3 ks kalových polí, které slouží na odvodnění vytěženého materiálu z čištění kanalizací.

   Projektované hodnoty:
   Přítok odpadních vod do ČOV: 582,5 l/s, 50 310 m³/den, 18921600 m³/rok
   EO: 169 048
   Q_dešť: 1800 l/s
   BSK₅: 10 142,9 kg/d
   CHSK: 22 752 kg/d
   NL: 13 716,9 kg/d
   N-NH₄: 589,9 kg/d
   N_c: 1 237,5 kg/d
   P_c: 226,2 kg/d

   Na ČOV byla instalována mostová váha pro příjem odpadních vod sváženými fekálními vozy.

   Dle dlouhodobé koncepce rozvoje SVS a.s. č. stavby UL038397 - Ústí nad Labem, Žižkova - odstranění kanalizační výusti UL16 je realizováno vybudování ČSOV a kanalizačního výtlaku HDPE DN80 v délce 265 m. Stavba byla dokončena v roce 2020.
   

   
   

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Dle územního plánu v místní části Božtěšice a Skorotice navrženo doplnění splaškové kanalizace čerpacími stanicemi s výtlakem, které umožní odkanalizování rozvojových i stávajících ploch na centrální ČOV Ústí nad Labem - Neštěmice. Územní plán navrhuje v místní části Všebořice z hlediska odkanalizování rozvojových ploch zejména Podhorského parku, výstavbu gravitační a tlakové kanalizace s napojením na stávající kanalizaci v ulici Havířská. V místní části Předlice se navrhuje zkapacitnění kanalizace vedené v uličním profilu Hrbovická - podmínkou pro připojení rozvojových ploch v oblasti Milada a Spolchemie.

   V místních částech Bukov, Klíše, Dobětice, Krásné Březno, Neštěmice a Mojžíř se navrhuje napojení ploch pomocí navržené splaškové kanalizace na stávající kanalizaci se zakončením na ČOV Ústí nad Labem-Neštěmice.

   V místní části Bukov v ulicích Vojnovičová, Návětrná a Školní probíhá rekonstrukce kanalizačních stok DN300, DN400 a DN600 z kameniny v délce 745 m, rekonstrukce se předpokládá do roku 2021.

   Dle dlouhodobé koncepce rozvoje SVS a.s. č. stavby UL038519 - Ústí nad Labem, Žižkova - odstranění kanalizační výusti UL18 je navrhováno vybudování nové ČSOV (2 l/s) a kanalizačního výtlaku HDPE DN80 v délce 174 m. Případná realizace návrhu se nepředpokládá do roku 2030.   

   Vzhledem ke stáří jednotné kanalizace navrhujeme postupnou rekonstrukci do roku 2030.
   

   Ve městě zůstane zachován stávající způsob likvidace odpadních vod.  

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2018 - 2030 [tis. Kč]

Mapa

Vodoprávní rozhodnutí