Most - CZ042.3508.4209.0219.01 - stav 2004

Obec

Stáhnout

• PDF
• Původní karta

Most

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Most je položeno v hnědouhelné pánvi na úpatí Českého středohoří. Zástavba je tvořena obytnými domy a sídlištními domy panelového typu na okrajích města. Město se rozkládá v nadmořské výšce 225 – 340 m n. m. Jedná se o obec do 70000 trvale bydlících obyvatel, neznámého počtu rekreačních objektů a další ubytovací zařízení s neznámou kapacitou lůžek. Obcí protéká řeka Bílina. Obec náleží do povodí Ohře. Předpokládá se mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel. V obci jsou pracovní příležitosti.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2011	2018	2030
   trvale bydlící	66 979	67 040	67 143	67 247	-
   přechodně bydlící	0	0	0	0	-
   celkem	66 979	67 040	-	-	-

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2011	2018	2030
   66 367	66 559	66 880	67 247	-

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Město Most je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Most OF-SK-MO.019 vodovodem OF-SK-MO.019.1. Zdrojem vody je VDJ Hněvín IV – 2 x 3000 m³ (335,00 / 340,00 m n. m.) a VDJ Hněvín V- 2 x 5000 m³ (333,70 / 340,50 m n. m.), do kterých přitéká voda z Vodárenské soustavy severní Čechy - Fláje, vodojemy jsou mezi sebou propojeny a zásobují převážnou část města DTP. Z VDJ Hněvín V se voda čerpá do VDJ Hněvín III – 2 x 1000 m³ (358,00 / 362,00 m n. m.), ze kterého je zásobována část Mostu – Zahražany. VDJ Hněvín III je možné dotovat z AK Čepirohy umístěné na přívodním řadu DN 700 vodárenské soustavy Přísečnice. Část Mostu okrsek 23-24-25 - HTP je zásobována z VDJ Ressel – 2 x 6000 m³ (385,00 / 390,00 m n. m.). Do VDJ Ressel je voda čerpána z ČS Ressel – 347 m n. m., do které přitéká voda z AK Čepirohy řadem DN 500 z vodárenské soustavy Přísečnice.
   Vodovod města Most je rozdělen do tří tlakových pásem.
   Do území sídelního útvaru Most je přiveden Průmyslový vodovod Nechranice (PVN), který byl vybudován pro průmysl, energetiku, zemědělství a výrobu pitné vody 2 x DN 1200. Do Mostu je vedena samostatná větev DN 700 odbočující z hlavních řadů pod Čepirohy, která zásobuje vodou VDJ užitkový – 2 x 2000 m³ (335,00 / 340,00 m n. m.) a zároveň je v případě potřeby upravována v ÚV Velebudice odkud teče přes AK Liščí Vrch do VDJ Liščí Vrch – 4 x 400 m³ (335,00 / 340,00 m n. m.).
   Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Vodovod je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Vzhledem k vyšším únikům navrhujeme postupnou rekonstrukci.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány podzemní zdroje – Valov a vrty Holedeč 8, 9, 10, 11.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2011	2018	2030
   66 309	66 370	66 472	67 247	-

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   V Mostě je v současnosti vybudována převážně splašková kanalizační síť K-MO.010.6-S.C, pouze ve čtvrti Zahražany je vybudována oddílná kanalizační síť. Na kanalizaci je napojeno 99 % obyvatel, 1 % má septiky se vsakováním. Podle celkového uspořádání hlavních a vedlejších sběračů je stoková síť soustavy úchytné. Kmenový sběrač „A“ začíná v ulici Čs. Armády, kterou prochází směrem k Bílině. Podél toku je sběrač „A“ veden souběžně s řekou až do ČOV Most. Do kmenového sběrače ústí všechny další hlavní sběrače. Podle terénu je severní část města spádována k řece Bílině, menší část je spádována do Lučního potoka směrem k jihu. Hlavní sběrač „B“ odvodňuje část města pod Moskevskou ulicí.
   Sběrače „C“ a „D“ jsou vedeny podél třídy Budovatelů prakticky paralelně a odvodňují zástavbu po obou stranách této páteřní ulice. Do sběrače „D“ jsou přečerpávány vody z dílčího povodí Lučního potoka a to centrální čerpací stanicí odpadních vod ve Velebudicích. Sběrač „E“ odvodňuje ulici Pionýrů a přilehlé ulice, je zaústěn do sběrače „D“.
   Sběrač „F“ pochycuje odpadní vody v a nad ulicí Zd. Štěpánka. Je zaústěn do sběrače „D“.
   Sběrač „G“ pochycuje odpadní vody z prostoru ulice Jana Palacha, dále je veden ulicí J. Průchy do sběrače „D“.
   Sběrač „H“ pochycuje odpadní vody z prostoru čtvrtě č. 8 je sveden do sběrače „F“.
   Sběrač „CH“ začíná v Mostecké ulici, kterou prochází až ke kmenovému sběrači „A“, do kterého je zaústěn v prostoru železniční stanice Most.
   Sběrač „K“ je veden pod ulicí Pod Lajsníkem, odvodňuje výstavbu nad touto ulicí. Zaústěn je do sběrače „CH“, stejně jako sběrač „L“ odvodňující povodí přilehlé ulicím V. Talicha a J. Kubelíka.
   Sběrač „M“ pro odlehčení kmenovému sběrači „A“ byl vybudován pro novou plánovanou zástavbu v prostoru Liščího vrchu a Lajsníku. Začíná pod zástavbou na Liščím vrchu a je veden nejdříve v souběhu s Višňovou ulicí a poté přímo k ČOV Most. Splaškové odpadní vody z prostoru Zahrádkářské čtvrti jsou přečerpány čerpací stanicí pod Slovenskou ulicí do gravitační stoky pod nemocnicí, která ústí do kmenového sběrače „A“.
   ČOV Most je mechanicko – biologická čistírna. V současné době probíhá rekonstrukce, která zahrnuje doplnění čistírenských objektů a vybudování dvou nových dosazovacích nádrží.
   Vlastníkem ČOV je Severočeská vodárenská společnost a.s. Teplice a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice.
   Platné povolení k vypouštění bylo vydáno dne 14.10.2003 pod č.j.: 5449/ZPZ/03//-05-Sv
   Limity:

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		N anorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   120	-	35	-	30	-	25	-	-	-	7,5	-

   Platnost rozhodnutí do 30.6.2005.

   Odpadní vody jsou čištěny na mechanicko - biologické ČOV Most umístěné ve čtvrti Chanov.
   Čistírna odpadních vod Most je klasickou středně zatíženou mechanicko-biologickou čistírnou s primární sedimentací a mezofilní anaerobní stabilizací vyprodukovaných kalů.
   Čerpání a hrubé předčištění
   Na přítoku odpadních vod z Mostu je umístěn vypínací objekt. Za tento vypínací objekt jsou přivedeny odpadní vody z Obrnic, Chanova a pivovaru a dále z Obvodu 9. Odpadní vody jsou vedeny na velmi jemné česle Hydropress s průlinami česlic 6 mm. Shrabky jsou lisovány a transportovány na přistavený kontejner. Odpadní vody jsou dále čerpány dvěmi ponornými čerpadly Flygt a jedním rezervním čerpadlem stejného výkonu na atypický provzdušňovaný lapák písku. Maximální dešťový přítok je 740 l/s. Zachycený písek je propírán a odvážen na skládku.
   Mechanické čištění
   Odpadní vody jsou vedeny na dvojici podélně protékaných usazovacích nádržích. Do usazovacích nádrží může být přiváděn i přebytečný kal. Zachycený primární nebo směsný kal je z usazovacích nádrží odtahován mamutkami do jímky směsného surového kalu a odtud čerpán do vyhnívacích nádrží. Dešťové vody jsou za usazovacími nádržemi odlehčovány.
   Biologické čištění
   K čištění odpadních vod je použit středně zatížený aktivační systém realizovaný ve 2 aktivačních nádržích s provzdušňováním pomocí systému INKA, který je doplněn celkem čtyřmi povrchovými aerátory. Zdrojem vzduchu jsou čtyři ventilátory s celkovým výkonem 20 000 Nm³/h.
   Dosazovací nádrže
   Aktivovaný kal je separován ve 2 podélných dosazovacích nádržích. Nádrže jsou vybaveny odsávacími pojezdnými mosty. Recirkulaci kalu zabezpečují vrtulová čerpadla. Přebytečný kal je odváděn buď před usazovací nádrže, nebo do homogenizační jímky před strojním zahuštěním. Kal je zahušťován pomocí odstředivky.
   Zahuštěný přebytečný kal je veden do jímky směsného surového kalu, zde je smíchán s primárním kalem. Do vyhnívacích nádrží je v obou případech čerpán směsný surový kal.
   Kalové hospodářství
   Z jímky směsného surového kalu se kal čerpá čerpadly Flygt do dvou anaerobních reaktorů. Konstrukčně jsou provedeny jako válcové železobetonové nádrže s vodním uzávěrem a nasazeným ocelovým zvonem (plynojemu) se šroubovým vedením. První nádrž je vyhřívaná, druhá nevyhřívaná. Je ovšem možný i paralelní provoz.
   K dvěma vyhnívacím nádržím je přiřazena otevřená uskladňovací nádrž stejného průměru a objemu. Vyhnilý kal z uskladňovací homogenizační nádrže nebo vyhnívacích nádrží se odpouští potrubím do jímky vyhnilého kalu, ze které je čerpán vřetenovými čerpadly na kalovou lagunu Vtelno nebo na odvodňovací odstředivku. Objem kalové laguny je cca 208 000 m³ a její kapacita bude v dohledné době vyčerpána.
   Pro využití bioplynu k výrobě el. energie jsou instalována tři bioplynová soustrojí – v současné době nefunkční.

   Základní údaje ČOV:
   Projektovaný přítok odpadních vod do ČOV366 l/s, 32 390 m3/den
   Skutečný přítok rok 2002177 l/s, 15 297 m3/den
   Projektovaný přítok BSK57 192 kg/d
   Skutečné napojení EOrok 200252 212 EO
   BSK5 skutečnost rok 20022 891 kg /den
   CHSK skutečnost rok 20026 823 kg/den
   NL (veškeré) skutečnost rok 20023 763 kg/den
   N-NH4 skutečnost rok 2002328 kg/den
   Pc skutečnost rok 2002102,5 kg/den

   ČOV Most – Souš
   Část města Most – Souš má kanalizační systém zakončený mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod. Čistírna je určena k čištění odpadních vod z části obce Most-Souš. Jedná se o komunální odpadní vody přiváděné na ČOV jednotnou kanalizací KMO.011J.C.
   Průmysl: Autoservis Seidl – Souš
   Bufijo Výrobna lahůdek – Souš
       ČERPACÍ STANICE ARAL
   ELEXA PETR
   Jednotný kanalizační systém obce je tvořen rozvětveným páteřním kanalizačním sběračem „A“ zakončeným ČOV. Na tento sběrač jsou napojeny hlavní rozvětvené sběrače „B“ a „C“. Na gravitační sběrač „A“ jsou v horní části obce napojeny větve „A1“, „A2“. Před napojením sběrače „A“ na ČOV je odlehčovací komora.

   Vlastníkem ČOV je Severočeská vodárenská společnost a.s. Teplice a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice.
   Platné povolení k vypouštění bylo vydáno dne 22.4.1996 pod č.j.: Vod 235/96/Tk/J-2268/204
   Limity:

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		N anorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   -	-	22	-	22	-	-	-	-	-	-	-

   Platnost rozhodnutí je do 31.12.2004.

   ČOV je mechanicko biologická na principu nízko zatěžované aktivace s částečnou nebo úplnou stabilizací kalu. Základem je ocelová nádrž rozdělená nornými stěnami na aktivační a dosazovací prostor. Jedná se o výrobek VHS Ústí nad Labem typu MČOV II/k. Objem aktivačního prostoru je 67.0 m³, objem dosazovacího prostoru je 14.6 m³. Odpadní voda přitéká do aktivačního prostoru středem nádrže, která je provzdušňována provzdušňovacím zařízením typu Kessener. Kessener slouží jednak k provzdušňování odpadní vody v aktivační nádrži, ale také s pomocí dělících stěn a jimi vytvořené komunikační štěrbiny k určení směru pohybu odpadní vody. V této části nádrže dochází pomocí aktivovaného kalu /směs mikroorganizmů/ k odbourávání jejího znečištění. Odpadní voda pokračuje přes komunikační štěrbinu a otvory v dělící stěně do dosazovacího prostoru, kde se oddělí aktivovaný kal a vyčištěná voda odtéká přes přepadové hrany do odtoku z ČOV. Sedimentovaný kal z dosazovacího prostoru je přisáván pohybem vody zpět do aktivačního prostoru, čímž se udržuje potřebná koncentrace aktivovaného kalu. Při vyšší koncentraci aktivovaného kalu se přebytečný kal odčerpá. Způsob likvidace kalu – odvoz na ČOV Most. Roční produkce stabilizovaného kalu je 368,5 m³ (1.66t sušiny/rok).
   Odtok vyčištěných od je do odpadního koryta nádrže Vrbenský.

   Projektované parametry:
   Počet EO=1105
   Q    =2,8    l/s
   Q_roční    = 90 000m³
   Q_denní    =247    m³
   BSK₅ přítok=242    mg/l
   BSK₅ přítok=21,78    t/rok
   BSK₅ přítok=66    kg/den
   BSK₅ odtok=24,2    mg/l
   BSK₅ odtok=2,18    t/rok

   Výkonové parametry:
               přítok            odtok
   Počet EO    =1168
   Q_roční            =47 345m³/r    
   Q        =1,501    l/s
   BSK₅prům.    =472    mg/l    9,30mg/l
   BSK₅        =22,35    t/rok    0,44t/rok
   CHSK prům.    =959    mg/l    55mg/l
   CHSK        =45,4    t/rok    2,60t/rok
   NL prům.    =257    mg/l    10,50mg/l
   NL        =12,17    t/rok    0,50t/rok

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   V roce 2003 byla ukončena rekonstrukce ČOV Most a v současné době je ČOV ve zkušebním provozu.
   ČOV je dimenzována pro 63 000 EO na následující hodnoty:

   Hydraulické zatížení		Q24 stávající	Q24 návrh	Q24 maximum
   Přítok průměrný denní	m3/d	17500	18550	22260
   Přítok maximální denní	m3/d	21219	22491,9	26990
   Přítok maximální hodinový	m3/d	1387,7	1471	1765
   Přítok fugátů	m3/d	170	170	170
   Zatížení BSK5	kg/d	3113	3766	4519
   Zatížení CHSK	kg/d	6196	7497	8993
   Zatížení NL	kg/d	2983	3609	4340,7
   Zatížení N celkový	kg/d	520	628,8	754,6
   Zatížení P celkový	kg/d	101	122	146,9

   Tato čistírna odpadních vod musí trvale splnit následující limity dané smlouvou:

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		celk. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   90	-	20	-	20	-	10	-	15	-	2	-

   Mechanické čištění
   Na přítokovém potrubí je lapák štěrku se strojním vybavením pro těžení a nakládání zachycených hrubých částic do přistaveného kontejneru.
   Ve sdruženém objektu strojoven jsou umístěny v přítokovém kanálu strojně stírané jemné česle (průliny 6 mm) a lis na shrabky s částečným propíráním shrabků s odpadním potrubím do kontejneru. Za česlemi je čerpací stanice tvořena třemi ponornými čerpadly, která odpadní vodu načerpávají do provzdušňovaného lapáku písku s těžením a praním písku a ukládáním do kontejneru.
   Za lapákem písku je rozdělovací objekt osazený stavítky. Zde je možnost obtoku celé biologické části ČOV nebo jedné poloviny.
   Mechanické čištění je dále tvořeno dvojicí usazovacích nádrží s odtahem primárního kalu a stíráním plovoucích nečistot. Usazovací nádrže jsou součástí sdruženého objektu biologické jednotky.
   Dovoz fekálních kalů je fekálním vozem do fekální stanice v objektu česlovny.
   Biologické čištění odpadních vod – biologické jednotky 1 a 2
   Biologické čištění odpadních vod zahrnuje dvě linky tvořené z regenerace kalu, denitrifikačního selektoru, denitrifikace a nitrifikace s odplyňovací zónou.
   Nátok odpadní vody – 95 – 100 % je veden přes usazovací nádrže, 0 – 5 % do denitrifikační zóny regenerace. Regenerace je tvořena denitrifikační (denitrifikace D1, která je míchána ponornými míchadlem) a nitrifikační zónou (je vystrojena jemnobublinným provzdušňovacím systémem). Z konce regenerační nádrže je kal veden do denitrifikačního selektoru.
   Celá nitrifikace je vybavena odstupňovaným jemnobublinným aeračním systémem.
   Pro eliminaci fosforu je navrženo simultánní odstraňování - chemické srážení síranem železitým, který bude dávkován na začátek a konec nitrifikace. Na odtoku je umístěn měrný objekt - Parshallův žlab a zařízení pro odběr vzorků.
   Kalové hospodářství
   Kalové hospodářství se skládá ze dvou vyhnívacích nádrží s pevným stropem. Vrchlíky nádrží jsou ocelové s víkem opatřeným příslušnými prostupy a zařízením pro jímání plynu. Vrchlíky jsou zateplené. Vyhnívací nádrže jsou provozovány jako 1° a 2°. Mezi nádržemi je situována výstupní věž se schodištěm a plošinou pro případ manipulace. V suterénní části je umístěna strojovna vyhnívacích nádrží. Nádrže mají vnitřní průměr 10,80 m.
   Objemy nádrží
   I. stupně    1650 m³
   II. stupně    1580 m³
   Plynové hospodářství
   Objekt plynové kompresorovny je vedle vstupní věže VN. V kompresorovně jsou osazeny dva rotační plynové kompresory, každý o výkonu cca 100 m³/hod.
   Plynojem a strojovna plynojemu
   Vedle vyhnívací a uskladňovací nádrže je na železobetonové desce osazen kombinovaný plynojem s membránou a ocelovým pláštěm – objem 500 m³. Přetlak plynu je vyvozován vzduchem vháněným ventilátorem (1,5 kW; 400 V) mezi ocelový plášť a membránu. Vedle plynojemu je vybudována strojovna plynojemu.
   Přebytky bioplynu jsou spalovány v zařízení na likvidaci bioplynu (ZLB 110A) o výkonu 110 m³/hod.                
   Ve strojovně kalového hospodářství je osazena kogenerační jednotka TBG 140, zajišťující v ostrovním provozu výrobu elektrické energie a v  zimě i ohřev topné vody pro tepelné potřeby provozu. V letním období se tepelná energie spotřebuje v nouzovém chladiči  (chladiči motoru) – CHM.
   Palivem pro kogenerační jednotku je hlavně bioplyn přiváděný z plynojemu. Při jeho nedostatku je možno provozovat jednotku i na zemní plyn.

   Kanalizace:
   Je zpracovaná dokumentace pro stavební řízení, která řeší přestavbu ČOV Souš na ČSOV Souš, rekonstrukci stávající ČSOV Stalingradská. Kanalizační systém je navržen jako splaškový, část kanalizace je gravitační a část tvoří výtlačné řady.
   Systém kanalizace je navržen splaškový. Stoky „S“, „SC“, „SD“ a „SE“ jsou gravitační, výtlak je tlakový. V ulici Pod Širokým Vrchem, Tvrzova a Národního odboje se připouští vypouštění dešťové vody ze střech domů a v části ulice Národního odboje, která klesá směrem na sever k nádrži Vrbenský, se navíc připouští napojení odvodnění komunikace.
   Čerpací šachta Souš je navržena do oploceného areálu stávající ČOV Most – Souš a to do stávající nádrže MČOV- VHS III č.1, která je v současnosti odstavena mimo provoz. Po zprovoznění ČSOV Souš a kompletních částí stavby kanalizace a rekonstrukce ČSOV „Stalingradská“ je navrženo odstavení MČOV-VHS III č. 2 z provozu uzavřením stavítka přívodu VHS č.2 v regulační šachtě.
   ROZHODUJÍCÍ PARAMETRY STAVBY:
   Stoka S - kamenina - DN 300/C, tř.160 ….………………1.379,8 m
   Stoka SC - kamenina - DN 300/C, tř.160 ….……………… 203,1 m
   Stoka SD - kamenina - DN 300/C, tř.160 ….……………… 119,0 m
   Stoka SE - kamenina - DN 300/C, tř.160 ….……………… 242,1 m
   Veřejné části přípojky 57 ks - kamenina - DN 150/C, tř.160 ……… 176,2 m
   Výtlak - SDR 11, PE 100, d 140 x 12,7 …………………1.924,7 m
   ČSOV Souš
   Rekonstrukce ČSOV „Stalingradská“
   Stávající septiky přepojit na kanalizaci.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2018 - 2030 [tis. Kč]

Mapa