Číslo obce PRVKUK | 0103 |
---|---|
Kód obce PRVKUK | CZ042.3506.4205.0103 |
Kód obce | 564567 |
Číslo ORP (ČSÚ) Název ORP |
825 (4205) Litoměřice |
Úplný kód části obce PRVKUK | Název části obce | Kód části obce PRVKUK | Kód části obce RÚIAN |
---|---|---|---|
CZ042.3506.4205.0103.01 | Litoměřice-Město | 40898 | 408981 |
CZ042.3506.4205.0103.02 | Pokratice | 08556 | 85561 |
CZ042.3506.4205.0103.03 | Předměstí | 08545 | 85456 |
CZ042.3506.4205.0103.04 | Za nemocnicí | 40899 | 408999 |
Město Litoměřice je jedno z nejstarších historicky dokumentovaných sídlišť na území Čech, leží na pravém břehu Labe. Litoměřice jsou okresním městem ležícím uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny s 240880 obyvateli s jedním rekreačním objektem a s hotely s 582 lůžky. Město je rozdělením do 36 urbanistických celků.
Průmyslové závody a drobné výrobní provozovny jsou umístěny převážně ve východní části města a částečně roztroušeny uvnitř obytné zástavby. Hlavními průmyslovými závody jsou: COMPLETA (Agrostav), Litoměřické mlýny, ČSAD, Jatka - Zikmund, Pekárny-PeHaK, Prádelny a čistírny – t.č. v likvidaci, město je prodává, problém je však stará zátěž v půdě a podzemní vodě (technochlor), Pivovar, Mrazírny - sklady a nový závod, TIMO (Triola), Fruta a.s. Labena - v likvidaci, MELBRO (drůbežárny, jatka), SEMPRA Litoměřice = Vod-ka Litoměřice a dále provoz areálů kasáren Pod Radobýlem a Jiřího z Poděbrad, nemocnice, výstaviště. Město leží v nadmořských výškách 144 – 260 m n. m. Území náleží do povodí řeky Labe, které na jihu města protéká, středem města protéká Pokratický potok, v západní části potok Kamýcký a ve východní části protéká Močidelský potok. Na Písečném ostrově je koupaliště. Území města částečně zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a CHKO České středohoří. Do budoucna se předpokládá mírný rozvoj výroby, občanské vybavenosti a rozšíření místních služeb okresního města a mírný nárůst počtu obyvatel. Ve východní části města (pod výstavištěm Zahrada Čech) se připravuje výstavba průmyslové zóny na ploše cca 6 ha. Na Dómském pahorku výstavba areálu domova důchodců a Hospice sv. Štěpána.
Místní část obce Litoměřice - Pokratice leží v severní části města Litoměřic. Jedná se o část Litoměřic, kde žije do 5000 trvale bydlících obyvatel a jsou zde 3 ubytovací zařízení. Zástavba převážně panelovými částečně i rodinnými domy je soustředěná, městského charakteru v nadmořské výšce 186 - 260 m n.m. Náleží do povodí řeky Labe, protéká zde Pokratický potok a na severu se nachází vodní nádrž. Svým územím Pokratice částečně zasahují do CHKO České středohoří, CHOPAV Severočeská křída a NPP Bílé stráně. Předpokládá se rozvoj Pokratic. V prostoru mezi Pokraticemi, Mířejovicemi a Litoměřicemi na tzv. “Mířejovické stráni” by mělo v budoucnu bydlet cca 2000 obyvatel.
Bydlící obyvatelé | Počet bydlících obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | |
trvale bydlící | 24 879 | 24 978 | 25 144 | 25 310 | - | - | - |
přechodně bydlící | 5 | 5 | 5 | 5 | - | - | - |
celkem | 24 884 | 24 983 | 25 149 | 25 315 | - | - | - |
Počet připojených obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 |
24 762 | 24 886 | 25 093 | 25 310 | - | - | - |
Město Litoměřice je zásobováno ze skupinového vodovodu Litoměřice (OZ-SK.LT.001.1). Skupinový vodovod Litoměřice – provozní větev Litoměřice zásobuje: město Litoměřice I. – V. tlakové pásmo, Žalhostice, Píšťany, Třeboutice, Křešice, Záhořany.
Hlavním zdrojem pitné vody je oblastní vodovod (ÚV Malešov, ÚV Vrutice), doplněný o přítok z prameniště Mentaurova, Pokratice, Močidla a přetok ze Skalice. Úpravna vody Litoměřice s vrtem Li-1b (vydatnost 18 l/s) slouží pouze jako pohotovostní a úpravna vody v Terezíně je odstavena.
Jako akumulace slouží vodojemy :
Tlakové pásmo | Vodojem | Kubatura m3 | max. hladina | min. hladina |
Oblastní vodovod | Záhořany | 4 000 | 275,07 | 269,25 |
I. tl. pásmo | Mostka 1 | 500 | 275,10 | 271,56 |
Radobýl 1 | 2 000 | 274,88 | 269,88 | |
II. tl. pásmo | Radobýl 2 | 4 000 | 252,41 | 246,19 |
III. tl. pásmo | Mostka 3 | 2 000 | 230,39 | 225,76 |
Radobýl 3 | 500 | 230,12 | 225,17 | |
IV. tl. pásmo | Mostka 4 | 1 300 | 214,44 | 208,75 |
Žalhostice | 120 | 216,63 | 213,47 | |
V. tl. pásmo | Třeboutice | 1 300 | 212,56 | 208,14 |
Miřejovice | Miřejovice DTP | 10 | 282,61 | 281,50 |
Miřejovice HTP | 40 | 353,10 | 351,21 |
Město je rozděleno na 5 tlakových pásem. Číslování tlakových pásem je podle místní zvyklosti označeno jako horní pásmo I. a dolní V. Tlaková pásma jsou mezi sebou propojena, takže je možné v případě potřeby vzájemné přečerpávání nebo přepouštění.
I. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 245,00 – 222,00 m n. m. Zdroj vody je prameniště Močidla (11,5 l/s) s vodojemem Mostka I. 2 x 250 m3 (275,10/271,56) a zásobním řadem DN 150 do spotřebiště. Do vodojemu je možnost čerpat vodu i z vodojemu Mostka III., který je napojen na oblastní vodovod. Další zdroj vody je prameniště Pokratice s přítokem z Mentaurova a s přetokem ze Skalice (4,9 l/s) potrubím DN 100 do spotřebiště. Do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000m3 (274,88/269,88) je možno čerpat i vodu z vodojemu Radobýl II.2 x 2000m3 (252,41/246,19), který je napojen na oblastní vodovod.
II. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 222,00 – 200,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Radobýl II. 2 x 2000 m3 (252,41/246,19), do kterého je voda dodávána řadem DN 400 z přivaděče oblastního vodovodu DN 800. Z vodojemu do spotřebiště je voda dodávána gravitačně řadem DN 400.
III. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 200,00 – 177,00 m n. m. Pro zásobování pitnou vodou III. tlakového pásma jsou vybudovány na přivaděči oblastního vodovodu DN 800 dvě odbočky. Jedna pro vodojem Mostka III. 2 x 1000 m3 (230,39/225,76), se zásobním řadem DN 300 z vodojemu do spotřebiště. Druhá pro vodojem Radobýl III. 500 m3 (230,12/225,12), zásobní řad z tohoto vodojemu do spotřebiště je DN 500.
IV. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 177,00 – 154,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Mostka IV. 2 x 650 m3 (214,44/208,75), do kterého je voda přepouštěna z vodojemu Mostka III. a při havarii z doplňkového zdroje vody Li-1b s úpravnou vody Litoměřice. Zásobní řad do spotřebiště je DN 300. Ze zásobní sítě IV. tl. pásma v Litoměřicích jsou zásobovány Píšťany a je plněn vodojem Žalhostice 2 x 60 m3 (216,63/2213,47), který slouží pro vodovod Žalhostice jako akumulace a pro IV. tl. pásmo vodovodu Litoměřice jako přerušovací komora.
V. tlakové pásmo zásobuje zástavbu na kótě 150,00 – 185,00 m n. m., je napojeno na řad oblastního vodovodu DN 800 a ovládáno vodojemem Třeboutice 2 x 650 m3 (212,56/208,14)., zásobuje jen malou část Litoměřic kolem ČSAD a hlavně převádí vodu do skupiny Litoměřice – jih.
Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. a zásobuje 100 % obyvatel.
Vlastní užitkový vodovod mají závody :
Mrazírny Litoměřice – vlastní vrt s odběrem cca 115 m3 /den
Pivovar Litoměřice – vlastní studna s odběrem cca 300 m3 /den (je mimo provoz)
ČSAD Litoměřice – vlastní studna s odběrem cca 18 m3 /den
Místní část obce Litoměřice - Pokratice je zásobována ze skupinového vodovodu (OZ-SK.LT.001.1) ze dvou tlakových pásem. První tlakové pásmo je zásobováno jednak z oblastního vodovodu DN 800 přes vodojem Radobýl II. 2 x 2000 m3 (252,41/246,19) odkud je voda čerpána do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000 m3 (274,88/269,88) a jednak z prameniště Pokratice + přítoku z Mentaurova a přetoku ze Skalice a dále potrubím DN 100 do spotřebiště. Do prvního tlakového pásma je také přiváděna voda z prameniště Močidla přes vodojem Mostka I. 2 x 250 (275,10/271,56) potrubím DN 150. Druhé tlakové pásmo je zásobováno potrubím DN 400 (DN 300) z vodojemu Radobýl II.
Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 100 % všech obyvatel.
Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s..
Systém zásobení města se nebude v budoucnosti měnit.
Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m3/kmxrok.
Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě v rozsahu 2,0 km vodovodní sítě/rok.
V Litoměřicích je první vodovod od roku 1902. Rekonstrukce řadů vzhledem na jejich stáří je potřebná hlavně v prostoru Dómského pahorku, ve staré zástavbě Pokratic, v ulicích M. Pomocné, Nádražní, Na valech.
Dále je nutné provést výměnu všech azbestocementových řadů.
Systém zásobení Pokratic se nebude v budoucnosti měnit.
Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m3/kmxrok.
Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě .
V souladu s územním plánem navrhujeme rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu.
Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2.
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Typ | Stav | Identifikátor | Popis | Objem | Objem - popis | Usnesení |
---|---|---|---|---|---|---|
Čerpací stanice | Stav | CS.LT 001/5 | PRVK/2020 | |||
Čerpací stanice | Stav | PRVK/2020 | ||||
Úpravna vody | Stav | PRVK/2020 | ||||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/3 | 2000 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/4 | 500 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/11 | 120 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/7 | 500 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | PRVK/2020 | ||||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/2 | 1300 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodní zdroj | Stav | Litoměřice Li 1A | PRVK/2020 | |||
Čerpací stanice | Stav | CS.LT 001/6 | PRVK/2020 | |||
Vodní zdroj | Stav | ZD.LT 032/1 | ZD.LT 032/1 | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | PRVK/2020 | ||||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/6 | 2000 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | VDJ.LT 001/5 | 4000 m3 | PRVK/2020 | ||
Vodojem | Stav | PRVK/2020 | ||||
Vodní zdroj | Stav | Mentaurov u mlýna | PRVK/2020 |
Počet připojených obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 |
24 630 | 24 729 | 24 893 | 25 057 | - | - | - |
Město Litoměřice má jednotnou kanalizační síť (K-LT.001.1-J.C), která odvádí odpadní vody od trvale žijících obyvatel, občanské vybavenosti i průmyslových producentů z převážné části města na čistírnu odpadních vod Litoměřice, uvedenou do provozu v roce 1994. Jedná se o soustavnou kanalizační síť s gravitačním odváděním odpadních vod na ČOV - Písečný ostrov. Výust na Střeleckém ostrově slouží především jako odlehčení dešťových vod. Hlavní kostru stokové sítě tvoří kmenová stoka A a kmenová stoka B. Původní kanalizace, hlavně s vejčitých profilů 400/600, 500/750, 600/900, 700/1050, 800/1200, 1000/1500, s tlamového profilu 1000/1500 a dále čtvercového profilu 200/200, byla stavěna v letech 1908 – 1925. V pozdějších letech byla kanalizační síť doplněna o stoky budované pro novou výstavbu z trub DN 250 – 1600 a o dvě štoly 1800/1900. Na kanalizaci je vybudováno 10 dešťových oddělovačů. Odlehčené vody jsou odvedeny buď do Pokratického potoka nebo přímo do Labe.
Kmenová stoka A začíná profilem DN 1600 na ČOV Litoměřice, vede podél pravého břehu řeky Labe a stáčí se do ulice Na valech. Přivádí na ČOV odpadní vody prakticky z celého města, vyjma ul. Na mýtě a bytovek za výstavištěm Zahrady Čech.
Kmenová stoka B se napojuje na kmenovou stoku A cca 700 m před ČOV. Je vybudována z části jako štola - v ulicích Zahradnická a Komenského. Z ulice Komenského pokračuje ulicí Masarykovou a dále podél Pokratického potoka ulicí Revoluční. Do kmenového sběrače B jsou zaústěny odpadní vody z urbanistického obvodu Radobýl, částečně Pokratice, Předměstí a Střed. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 21306 obyvatel, tj. 99 %. Zbývající obyvatelé mají odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách s vyvážením na ČOV (1%).
Kanalizační síť i ČOV jsou v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Na kanalizační síť je napojena řada průmyslových závodů PeHaK, Fruta octárna, sklady a nový závod Mrazíren a ČSAD. Přímo na ČOV je pak napojen objekt drůbežích jatek MELBRO a jatek Zikmund.
Výstavba čistírny odpadních vod pro město Litoměřice byla zahájena v říjnu 1991 a dokončena v říjnu 1994. Uvedena do trvalého provozu byla dne 30.4.1996. Od 1.12.1997 jsou na ČOV čerpány odpadní vody také z kanalizačního systému Lovosice.
Pro ČOV Litoměřice bylo vydáno povolení k vypouštění odpadních vod OÚ Litoměřice RŽP pod č.j. 231.2-7649/99/ŽP ze dne 18.11.1999.
Limity dle rozhodnutí: 97 978 EO, Q = 3 500 000 m3/rok
CHSK cr mg/l | BSK5 Mg/l | NL mg/l | N-NH4+ mg/l | Nanorg. mg/l | Pc mg/l | ||||||
p | m | p | m | p | m | p | m | p | m | p | m |
70 | 100 | 10 | 20 | 15 | 30 | 10 | 20 | 15 | 30 | 3 | 6 |
Platnost rozhodnutí je do 12/2005.
Projektované hodnoty:
Q = 180 l/s, 5 676 480 m3/rok
BSK5= 378 mg/l, 2 145,71 t/rok
NL = 288 mg/l, 1 634,83 t/rok
Skutečný přítok:
Q = 75,2 l/s, 2 372 298 m3/rok
CHSK = 1297 mg/l, 3 075,84 t/rok
BSK5= 335 mg/l, 794,45 t/rok
NL = 1132 mg/l, 2 684,55 t/rok
Na městské čistírně odpadních vod jsou v současnosti čištěny komunální a průmyslové odpadní vody z měst Litoměřice a Lovosice. Čistírna odpadních vod v Litoměřicích je řešena jako mechanicko-biologická s mezofilním vyhříváním vyhnívání při teplotě 35°C a odstraňováním fosforu z odpadních vod. Kalový plyn jímaný v plynojemech bude využíván k vytápění a k ohřevu kalu, jakož i pro pohon plynových motorů. Čištění odpadních vod zajišťuje mechanicko-biologická čistírna s kapacitou Q = 15 496 m3/d a BSK5 = 5850 kg/den.
Odpadní voda přitéká přívodní stokou do objektu hrubého předčištění. V tomto objektu je sloučena čerpací stanice, která je vybavena čerpadly typu KSB, dešťový oddělovač, lapák písku, hrubé česle, strojně stírané jemné česle a provzdušňovaný lapák písku.
Dešťový oddělovač slouží k odlehčení dešťových průtoků, přesahujících návrhové parametry ČOV.
Plovoucí nečistoty zachycené na jemných česlích jsou vylisovány v lisu na shrabky a deponovány před odvezením k likvidaci v přilehlé, k tomu určené jímce. Dispozičně je umožněn obtok jemných česlí.
Zachycený písek v lapači je odčerpáván vyklízecím mostem do akumulační jímky písku. Vzduch k mamutkám lapače písku je dodáván z dmychadel umístěných v přízemí objektu. Jímky písku, shrabků a plovoucích nečistot budou vyklizeny společným drapákem a odváženy k tomu určeným dopravním prostředkem na místo skládky příp. likvidace.
Mechanicko-biologická část čistírny je navržena ve dvou samostatně pracujících linkách, sestávající z nádrží usazovacích, aktivačních a dosazovacích. Vybavení nádrží umožňuje vzájemné propojení jednotlivých objektů čistírenských linek v případě vyřazení některé jednotky. Usazovací nádrže jsou navrženy podélné o šířce 12 m, délce 20 m a hloubce vody 3,4 m. Zachycený kal je shrnován pojezdovými mosty do konických jímek dna v čele nádrží a odtud čerpán do společné kalové jímky. Plovoucí nečistoty jsou shrnovány z hladiny do sběrného žlabu a čerpány do jímky v objektu hrubého předčištění.
Biologická část čistírny odpadních vod je tvořena oběhovou aktivací ve dvou jednotkách s provzdušňováním mamutími rotory Passavant. S ohledem na hloubku vody 4,2 m jsou pro zajištění dostatečného míchání, rotory doplněny míchadly. Aktivace je rozdělena do zón nitrifikačních a denitrifikačních v závislosti na dodávce kyslíku. Kyslíkové poměry v nádržích jsou sledovány kyslíkovými sondami Pro odstranění fosforu z odpadní vody je u aktivačních nádrží navrženo dávkování síranu železnatého.
Aktivovační směs je odváděna do dvou kruhových dosazovacích nádrží. V obou dosazovacích nádržích s průměrem 18,0 m, výškou obruby 4,75 m a objemem 1400 m3 je oddělován aktivovaný kal od vyčištěné vody. Zachycený kal je shrnován pojezdovými mosty do středních kalových jímek a odtud recirkulován zpět do aktivací nebo jako přebytečný čerpán do sedimentací a odtud spolu s kalem primárním do kalové jímky. Vyflotovaný kal z hladiny je čerpán do jímky plovoucích nečistot.
Vyčištěná voda je vedena do měrného objektu a odtud do recipientu Labe.
Kalové hospodářství se skládá z nádrží zahušťovacích, vyhnívacích a přidružených provozů. Smíšený kal akumulovaný v kalové jímce u sedimentace je čerpán do dvojice zahušťovacích nádrží o průměru 10 m, vybavených míchadly. Kal zahuštěný na 5-7 % sušiny je čerpán do vyhnívací nádrže 1. stupně a potom do vyhnívací nádrže 2. stupně a nádrže uskladňovací. Homogenizace obsahu nádrže je pomocí cirkulačního kalového čerpadla a kalového plynu z plynových kompresorů. Pro ohřev kalu je použit kalový plyn, jako náhradní medium svítiplyn. Kalový plyn je rovněž využíván pro výrobu el. energie, zejména v období špiček. Nejvhodnější využití kal. plynu bude upřesněno za provozu. Kalový plyn je jímán ve dvou plynojemech objemu 2 x 300 m3. Eventuelní přebytek kal. plynu bude v případě např. poruchy zařízení na energ. využití spalován v hořáku zbytkového plynu. Vyhnilý kal bude odvodňován na dvojici sítopásových lisů. Odvodněný kal bude odvážen na místo k tomu určené, voda od lisu pak odtéká do přítoku ČOV.
Ke srážení fosfátu z přitékající odpadní vody je dávkován roztok FeCl3 (41 %). Chemické hospodářství je umístěno ve stejném objektu jako strojní odvodňování kalu a dmychárna a je provedeno jako kompaktní stanice s vlastní automatikou.
Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v Litoměřicích vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli:
Poř. číslo | Název producenta | Charakter výroby | Počet zam. | Množ.OV m3/den | BSK5 kg/den | NL kg/den | CHSKCr kg/den | N - celk. kg/den | N - NH4+ kg/den | P - celk. kg/den |
1 | Zikmund-řeznictví | jatka | 13 | 7,00 | 9,79 | 1,19 | 16,99 | 1,43 | 0,63 | 0,17 |
2 | MELBRO | porážka a zprac. drůbeže | 176 | 406,00 | 277,59 | 192,29 | 544,66 | 41,48 | 17,77 | 4,58 |
3 | Litoměřické mrazírny | skladování a výroba potravin | 63 | 178,00 | 71,20 | 65,30 | 130,50 | 9,50 | 5,95 | 2,35 |
4 | PeHaK, v.o.s | pekárenská a cukr. výroba | 190 | 40,20 | 10,41 | 7,52 | 15,96 | 1,42 | 0,08 | 0,04 |
5 | Měst.prádelna a čistírna | praní a čišťění prádla | 32 | v likvidaci | ||||||
6 | Konus s.r.o. | výroba octa | 11 | 204,00 | 0,22 | 0,20 | 0,40 | 0,03 | 0,02 | 0,01 |
7 | ČSAD Bus Ústí n/L | doprava | 115 | 12,10 | 1,49 | 1,59 | 3,08 | 0,17 | 0,10 | 0,04 |
8 | Korunní pivovar s.r.o | Výroba piva | 45 | 140,00 | 22,39 | 10,330 | 30,85 | 0,94 | 0,29 | 0,12 |
Odpadní vody jednotlivých firem jsou likvidovány na městské ČOV.
Ostatní drobný průmysl, řemeslná výroba, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sportovní areály, podnikatelský sektor, aj. mají celkovou produkci odpadních vod 1284,2 m3/den.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.
Místní část obce Litoměřice - Pokratice má vybudovanou síť jednotné gravitační kanalizace z kameninových trub DN 300 – DN 800 v délce 6,241 km a z trub betonových DN 500 v délce 0,170 km. Celková délka kanalizační sítě je 6,411 km. Odpadní vody jsou kanalizační sítí přivedeny do kmenového sběrače B-Litoměřice a částečně do hlavní stoky F1-Litoměřice a dále na ČOV Litoměřice. Kanalizace je v majetku SVS a.s., provoz zajišťují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Na kanalizační síť a ČOV je napojeno 99 % trvale žijících obyvatel a od 1 % jsou splaškové vody odváděny do septiků s přepady zaústěnými do povrchových vod.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.
Ve městě Litoměřicích je uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 0,630 km, čímž bude odkanalizováno celé město. Součástí kanalizační sítě jsou i tři čerpací stanice a tři výtlačné řady DN 80 a DN 100 v celkové délce 0,540 km.
Konkrétně se jedná o dostavbu kanalizace, výstavbu čerpací stanice a výtlačného řadu v ulici Na mýtě, spádově příslušící do povodí vodoteče vtékající do Labe a přečerpání odpadních vod do kanalizace vedoucí na čistírnu. Do této čerpací stanice bude vyústěna kmenová stoka z Trnovan a Podviní.
Dále podchycení kanalizace v ulicích Křížová a Krupka, která ústí do vodoteče a přečerpání odpadních vod do kanalizační sítě vedoucí na čistírnu odpadních vod. Konečně podchycení kanalizace v části ul. Marie Pomocné, která je vyústěna do Labe a přečerpání odpadních vod do kanalizační sítě vedoucí na čistírnu odpadních vod.
V místní části Litoměřice - Pokratice je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 – DN 800 v celkové délce 2,740 km. Součástí kanalizační sítě je i čerpací stanice a výtlačný řad DN 80 v délce 10,0 m.
S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě.
Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050.
Stávající technologie čištění a kapacitní parametry čistírny jsou vyhovující i po celé sledované období do roku 2015.
Po ukončení dostavby kanalizace a uvedení do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků.
V současné době je zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení v rozsahu realizace na akci Litoměřice – ul. Českolipská, odlehčovací stoka. Zpracovatelem této dokumentace je SVIS s.r.o., Ústí nad Labem.
Tento projekt řeší vybudování nové odlehčovací stoky s vyústěním do ramene řeky Labe. Účelem je odlehčení kanalizačního sběrače 500x750 mm v ulici Českolipská v Litoměřicích. Celková délka trasy odlehčovací stoky DN 800 je 162 m, materiál železobetonové trouby (116 m), PVC v ocelové chráničce DN 1220/12,5 mm (21 m) a protlak.
Tato stavba je již zrealizována.
Na ČOV Litoměřice budou přiváděny splaškové vody z města Terezína a obcí Trnovany, Sulejovice, Malé Žernoseky, Mlékojedy, Miřejovice, Píšťany, Lhotky na Labem, Velkých Žernosek, Žalhostice, Siřejovice, Žitenice, Vchynice a místních částí Podviní, Nové Kopisty, Radostice a Želetice, Pohořany, Skalice.
Dle studie proveditelnosti Kanalizace mikroregionu Litoměřice se od 09/2003 realizují následující stavby, které budou postupně ukončeny 08/2005:
Litoměřice – Miřejovická stráň
Řeší odkanalizování výstavby 327 RD a 150 bytů v bytových domech formou gravitační jednotné sítě se zaústěním do stávající kanalizace s odvodem na ČOV. Na síti bude osazen dešťový oddělovač zaústěný do vodoteče.
Kanalizační řady v celkové délce 8 646 m, z toho
DN 200: 2 527 m
DN 250: 2 766 m
DN 300: 1 620 m
DN 400: 700 m
DN 500: 580 m
DN 600: 136 m
DN 800: 315 m
Předpokládá se připojení 1800 EO.
Na Mýtě
Řeší odkanalizování 22 objektů gravitační splaškovou kanalizací s přečerpáním do výtlaku z Trnovan do Litoměřic. Součástí je malá ČS 2 l/s a dešťová kanalizace zaústěná do vodoteče.
Kanalizační řady v celkové délce 732 m, z toho
DN 200: 132 m
DN 300: 580 m
Výtlak DN 80: 20 m
Předpokládá se připojení 220 EO.
Žernosecká ul.
Řeší odkanalizování 25 RD gravitační splaškovou kanalizací s přečerpáním do stávající sítě v Litoměřicích. Součástí je malá ČS 1,5 - 2 l/s.
Kanalizační řady v celkové délce 570 m, z toho
DN 300: 125 m
Výtlak DN 80: 445 m
Předpokládá se připojení 231 EO.
Dle provozovatele bude nutné na ČOV provést následující úpravy:
Odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách budou likvidovány na ČOV Litoměřice.
Typ | Stav | Identifikátor | Popis | Kapacita | Kapacita - popis | Usnesení |
---|---|---|---|---|---|---|
ČOV | Stav | COV.LT 001/1/K | Litoměřice | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | ČSOV.LT.001/7 | Litoměřice - Žernosecká | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | ČSOV.LT 001/ | Litoměřice - Na Mýtě | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | ČSOV.LT 001/6 | Mlékojedy 6 | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | CSOV.LT 001/1 | Litoměřice - Marie Pomocné | PRVK/2020 | ||
Čerpací stanice | Stav | ČSOV.LT 001/2 | Litoměřice - Krupka | PRVK/2020 | ||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | PRVK/2020 | ||||
Výústní objekt | Stav | Litoměřice ČOV | PRVK/2020 |
Typ investice | ||
---|---|---|
Vodovody | Kanalizace | Celkem |
0,0 | 14 677,0 | 14 677,0 |