Litoměřice - CZ042.3506.4205.0103.01 - stav 2004

Obec

Stáhnout

• PDF
• Původní karta

Litoměřice

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Litoměřice je jedno z nejstarších historicky dokumentovaných sídlišť na území Čech, leží na pravém břehu Labe. Litoměřice jsou okresním městem ležícím uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny s 240880 obyvateli s jedním rekreačním objektem a s hotely s 582 lůžky. Město je rozdělením do 36 urbanistických celků.
   Průmyslové závody a drobné výrobní provozovny jsou umístěny převážně ve východní části města a částečně roztroušeny uvnitř obytné zástavby. Hlavními průmyslovými závody jsou: COMPLETA (Agrostav), Litoměřické mlýny, ČSAD, Jatka - Zikmund, Pekárny-PeHaK, Prádelny a čistírny – t.č. v likvidaci, město je prodává, problém je však stará zátěž v půdě a podzemní vodě (technochlor), Pivovar, Mrazírny - sklady a nový závod, TIMO (Triola), Fruta a.s. Labena - v likvidaci, MELBRO (drůbežárny, jatka), SEMPRA Litoměřice = Vod-ka Litoměřice a dále provoz areálů kasáren Pod Radobýlem a Jiřího z Poděbrad, nemocnice, výstaviště. Město leží v nadmořských výškách 144 – 260 m n. m. Území náleží do povodí řeky Labe, které na jihu města protéká, středem města protéká Pokratický potok, v západní části potok Kamýcký a ve východní části protéká Močidelský potok. Na Písečném ostrově je koupaliště. Území města částečně zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a CHKO České středohoří. Do budoucna se předpokládá mírný rozvoj výroby, občanské vybavenosti a rozšíření místních služeb okresního města a mírný nárůst počtu obyvatel. Ve východní části města (pod výstavištěm Zahrada Čech) se připravuje výstavba průmyslové zóny na ploše cca 6 ha. Na Dómském pahorku výstavba areálu domova důchodců a Hospice sv. Štěpána.
   Místní část obce Litoměřice - Pokratice leží v severní části města Litoměřic. Jedná se o část Litoměřic, kde žije do 5000 trvale bydlících obyvatel a jsou zde 3 ubytovací zařízení. Zástavba převážně panelovými částečně i rodinnými domy je soustředěná, městského charakteru v nadmořské výšce 186 - 260 m n.m. Náleží do povodí řeky Labe, protéká zde Pokratický potok a na severu se nachází vodní nádrž. Svým územím Pokratice částečně zasahují do CHKO České středohoří, CHOPAV Severočeská křída a NPP Bílé stráně. Předpokládá se rozvoj Pokratic. V prostoru mezi Pokraticemi, Mířejovicemi a Litoměřicemi na tzv. “Mířejovické stráni” by mělo v budoucnu bydlet cca 2000 obyvatel.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	24 879	24 978	25 144	25 310	-	-	-
   přechodně bydlící	5	5	5	5	-	-	-
   celkem	24 884	24 983	25 149	25 315	-	-	-

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   24 762	24 886	25 093	25 310	-	-	-

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Město Litoměřice je zásobováno ze skupinového vodovodu Litoměřice (OZ-SK.LT.001.1). Skupinový vodovod Litoměřice – provozní větev Litoměřice zásobuje: město Litoměřice I. – V. tlakové pásmo, Žalhostice, Píšťany, Třeboutice, Křešice, Záhořany.
   Hlavním zdrojem pitné vody je oblastní vodovod (ÚV Malešov, ÚV Vrutice), doplněný o přítok z prameniště Mentaurova, Pokratice, Močidla a přetok ze Skalice. Úpravna vody Litoměřice s vrtem Li-1b (vydatnost 18 l/s) slouží pouze jako pohotovostní a úpravna vody v Terezíně je odstavena.

   Jako akumulace slouží vodojemy :

   Tlakové pásmo	Vodojem	Kubatura m3	max. hladina	min. hladina
   Oblastní vodovod	Záhořany	4 000	275,07	269,25
   I. tl. pásmo	Mostka 1	500	275,10	271,56
   	Radobýl 1	2 000	274,88	269,88
   II. tl. pásmo	Radobýl 2	4 000	252,41	246,19
   III. tl. pásmo	Mostka 3	2 000	230,39	225,76
   	Radobýl 3	500	230,12	225,17
   IV. tl. pásmo	Mostka 4	1 300	214,44	208,75
   	Žalhostice	120	216,63	213,47
   V. tl. pásmo	Třeboutice	1 300	212,56	208,14
   Miřejovice	Miřejovice DTP	10	282,61	281,50
   	Miřejovice HTP	40	353,10	351,21

   Město je rozděleno na 5 tlakových pásem. Číslování tlakových pásem je podle místní zvyklosti označeno jako horní pásmo I. a dolní V. Tlaková pásma jsou mezi sebou propojena, takže je možné v případě potřeby vzájemné přečerpávání nebo přepouštění.
   I. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 245,00 – 222,00 m n. m. Zdroj vody je prameniště Močidla (11,5 l/s) s vodojemem Mostka I. 2 x 250 m3 (275,10/271,56) a zásobním řadem DN 150 do spotřebiště. Do vodojemu je možnost čerpat vodu i z vodojemu Mostka III., který je napojen na oblastní vodovod. Další zdroj vody je prameniště Pokratice s přítokem z Mentaurova a s přetokem ze Skalice (4,9 l/s) potrubím DN 100 do spotřebiště. Do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000m3 (274,88/269,88) je možno čerpat i vodu z vodojemu Radobýl II.2 x 2000m3 (252,41/246,19), který je napojen na oblastní vodovod.
   II. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 222,00 – 200,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Radobýl II. 2 x 2000 m3 (252,41/246,19), do kterého je voda dodávána řadem DN 400 z přivaděče oblastního vodovodu DN 800. Z vodojemu do spotřebiště je voda dodávána gravitačně řadem DN 400.
   III. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 200,00 – 177,00 m n. m. Pro zásobování pitnou vodou III. tlakového pásma jsou vybudovány na přivaděči oblastního vodovodu DN 800 dvě odbočky. Jedna pro vodojem Mostka III. 2 x 1000 m3 (230,39/225,76), se zásobním řadem DN 300 z vodojemu do spotřebiště. Druhá pro vodojem Radobýl III. 500 m3 (230,12/225,12), zásobní řad z tohoto vodojemu do spotřebiště je DN 500.
   IV. tlakové pásmo zásobuje zástavbu v Litoměřicích na kótě 177,00 – 154,00 m n. m. Je ovládáno vodojemem Mostka IV. 2 x 650 m3 (214,44/208,75), do kterého je voda přepouštěna z vodojemu Mostka III. a při havarii z doplňkového zdroje vody Li-1b s úpravnou vody Litoměřice. Zásobní řad do spotřebiště je DN 300. Ze zásobní sítě IV. tl. pásma v Litoměřicích jsou zásobovány Píšťany a je plněn vodojem Žalhostice 2 x 60 m3 (216,63/2213,47), který slouží pro vodovod Žalhostice jako akumulace a pro IV. tl. pásmo vodovodu Litoměřice jako přerušovací komora.
   V. tlakové pásmo zásobuje zástavbu na kótě 150,00 – 185,00 m n. m., je napojeno na řad oblastního vodovodu DN 800 a ovládáno vodojemem Třeboutice 2 x 650 m3 (212,56/208,14)., zásobuje jen malou část Litoměřic kolem ČSAD a hlavně převádí vodu do skupiny Litoměřice – jih.

   Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. a zásobuje 100 % obyvatel.

   Vlastní užitkový vodovod mají závody :
   Mrazírny Litoměřice – vlastní vrt s odběrem cca 115 m3 /den
   Pivovar Litoměřice – vlastní studna s odběrem cca 300 m3 /den (je mimo provoz)
   ČSAD Litoměřice – vlastní studna s odběrem cca 18 m3 /den

   Místní část obce Litoměřice - Pokratice je zásobována ze skupinového vodovodu (OZ-SK.LT.001.1) ze dvou tlakových pásem. První tlakové pásmo je zásobováno jednak z oblastního vodovodu DN 800 přes vodojem Radobýl II. 2 x 2000 m3 (252,41/246,19) odkud je voda čerpána do vodojemu Radobýl I. 2 x 1000 m3 (274,88/269,88) a jednak z prameniště Pokratice + přítoku z Mentaurova a přetoku ze Skalice a dále potrubím DN 100 do spotřebiště. Do prvního tlakového pásma je také přiváděna voda z prameniště Močidla přes vodojem Mostka I. 2 x 250 (275,10/271,56) potrubím DN 150. Druhé tlakové pásmo je zásobováno potrubím DN 400 (DN 300) z vodojemu Radobýl II.
   Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 100 % všech obyvatel.
   Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s..

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Systém zásobení města se nebude v budoucnosti měnit.

   Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m3/kmxrok.
   Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě v rozsahu 2,0 km vodovodní sítě/rok.
   V Litoměřicích je první vodovod od roku 1902. Rekonstrukce řadů vzhledem na jejich stáří je potřebná hlavně v prostoru Dómského pahorku, ve staré zástavbě Pokratic, v ulicích M. Pomocné, Nádražní, Na valech.
   Dále je nutné provést výměnu všech azbestocementových řadů.

   Systém zásobení Pokratic se nebude v budoucnosti měnit.

   Z rozboru vyplývá, že současné úniky z vodovodní sítě přesahují 10 000 m3/kmxrok.
   Z tohoto důvodu navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě .

   V souladu s územním plánem navrhujeme rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   24 630	24 729	24 893	25 057	-	-	-

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Město Litoměřice má jednotnou kanalizační síť (K-LT.001.1-J.C), která odvádí odpadní vody od trvale žijících obyvatel, občanské vybavenosti i průmyslových producentů z převážné části města na čistírnu odpadních vod Litoměřice, uvedenou do provozu v roce 1994. Jedná se o soustavnou kanalizační síť s gravitačním odváděním odpadních vod na ČOV - Písečný ostrov. Výust na Střeleckém ostrově slouží především jako odlehčení dešťových vod. Hlavní kostru stokové sítě tvoří kmenová stoka A a kmenová stoka B. Původní kanalizace, hlavně s vejčitých profilů 400/600, 500/750, 600/900, 700/1050, 800/1200, 1000/1500, s tlamového profilu 1000/1500 a dále čtvercového profilu 200/200, byla stavěna v letech 1908 – 1925. V pozdějších letech byla kanalizační síť doplněna o stoky budované pro novou výstavbu z trub DN 250 – 1600 a o dvě štoly 1800/1900. Na kanalizaci je vybudováno 10 dešťových oddělovačů. Odlehčené vody jsou odvedeny buď do Pokratického potoka nebo přímo do Labe.
   Kmenová stoka A začíná profilem DN 1600 na ČOV Litoměřice, vede podél pravého břehu řeky Labe a stáčí se do ulice Na valech. Přivádí na ČOV odpadní vody prakticky z celého města, vyjma ul. Na mýtě a bytovek za výstavištěm Zahrady Čech.
   Kmenová stoka B se napojuje na kmenovou stoku A cca 700 m před ČOV. Je vybudována z části jako štola - v ulicích Zahradnická a Komenského. Z ulice Komenského pokračuje ulicí Masarykovou a dále podél Pokratického potoka ulicí Revoluční. Do kmenového sběrače B jsou zaústěny odpadní vody z urbanistického obvodu Radobýl, částečně Pokratice, Předměstí a Střed. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 21306 obyvatel, tj. 99 %. Zbývající obyvatelé mají odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách s vyvážením na ČOV (1%).
   Kanalizační síť i ČOV jsou v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
   Na kanalizační síť je napojena řada průmyslových závodů PeHaK, Fruta octárna, sklady a nový závod Mrazíren a ČSAD. Přímo na ČOV je pak napojen objekt drůbežích jatek MELBRO a jatek Zikmund.
   Výstavba čistírny odpadních vod pro město Litoměřice byla zahájena v říjnu 1991 a dokončena v říjnu 1994. Uvedena do trvalého provozu byla dne 30.4.1996. Od 1.12.1997 jsou na ČOV čerpány odpadní vody také z kanalizačního systému Lovosice.
   Pro ČOV Litoměřice bylo vydáno povolení k vypouštění odpadních vod OÚ Litoměřice RŽP pod č.j. 231.2-7649/99/ŽP ze dne 18.11.1999.
   Limity dle rozhodnutí: 97 978 EO, Q = 3 500 000 m3/rok

   CHSK cr mg/l		BSK5 Mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		Nanorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   70	100	10	20	15	30	10	20	15	30	3	6

   Platnost rozhodnutí je do 12/2005.
   Projektované hodnoty:
   Q = 180 l/s, 5 676 480 m3/rok
   BSK5= 378 mg/l, 2 145,71 t/rok
   NL = 288 mg/l, 1 634,83 t/rok

   Skutečný přítok:
   Q = 75,2 l/s, 2 372 298 m3/rok
   CHSK = 1297 mg/l, 3 075,84 t/rok
   BSK5= 335 mg/l, 794,45 t/rok
   NL = 1132 mg/l, 2 684,55 t/rok

   Na městské čistírně odpadních vod jsou v současnosti čištěny komunální a průmyslové odpadní vody z měst Litoměřice a Lovosice. Čistírna odpadních vod v Litoměřicích je řešena jako mechanicko-biologická s mezofilním vyhříváním vyhnívání při teplotě 35°C a odstraňováním fosforu z odpadních vod. Kalový plyn jímaný v plynojemech bude využíván k vytápění a k ohřevu kalu, jakož i pro pohon plynových motorů. Čištění odpadních vod zajišťuje mechanicko-biologická čistírna s kapacitou Q = 15 496 m3/d a BSK5 = 5850 kg/den.
   Odpadní voda přitéká přívodní stokou do objektu hrubého předčištění. V tomto objektu je sloučena čerpací stanice, která je vybavena čerpadly typu KSB, dešťový oddělovač, lapák písku, hrubé česle, strojně stírané jemné česle a provzdušňovaný lapák písku.
   Dešťový oddělovač slouží k odlehčení dešťových průtoků, přesahujících návrhové parametry ČOV.
   Plovoucí nečistoty zachycené na jemných česlích jsou vylisovány v lisu na shrabky a deponovány před odvezením k likvidaci v přilehlé, k tomu určené jímce. Dispozičně je umožněn obtok jemných česlí.
   Zachycený písek v lapači je odčerpáván vyklízecím mostem do akumulační jímky písku. Vzduch k mamutkám lapače písku je dodáván z dmychadel umístěných v přízemí objektu. Jímky písku, shrabků a plovoucích nečistot budou vyklizeny společným drapákem a odváženy k tomu určeným dopravním prostředkem na místo skládky příp. likvidace.
   Mechanicko-biologická část čistírny je navržena ve dvou samostatně pracujících linkách, sestávající z nádrží usazovacích, aktivačních a dosazovacích. Vybavení nádrží umožňuje vzájemné propojení jednotlivých objektů čistírenských linek v případě vyřazení některé jednotky. Usazovací nádrže jsou navrženy podélné o šířce 12 m, délce 20 m a hloubce vody 3,4 m. Zachycený kal je shrnován pojezdovými mosty do konických jímek dna v čele nádrží a odtud čerpán do společné kalové jímky. Plovoucí nečistoty jsou shrnovány z hladiny do sběrného žlabu a čerpány do jímky v objektu hrubého předčištění.
   Biologická část čistírny odpadních vod je tvořena oběhovou aktivací ve dvou jednotkách s provzdušňováním mamutími rotory Passavant. S ohledem na hloubku vody 4,2 m jsou pro zajištění dostatečného míchání, rotory doplněny míchadly. Aktivace je rozdělena do zón nitrifikačních a denitrifikačních v závislosti na dodávce kyslíku. Kyslíkové poměry v nádržích jsou sledovány kyslíkovými sondami Pro odstranění fosforu z odpadní vody je u aktivačních nádrží navrženo dávkování síranu železnatého.
   Aktivovační směs je odváděna do dvou kruhových dosazovacích nádrží. V obou dosazovacích nádržích s průměrem 18,0 m, výškou obruby 4,75 m a objemem 1400 m3 je oddělován aktivovaný kal od vyčištěné vody. Zachycený kal je shrnován pojezdovými mosty do středních kalových jímek a odtud recirkulován zpět do aktivací nebo jako přebytečný čerpán do sedimentací a odtud spolu s kalem primárním do kalové jímky. Vyflotovaný kal z hladiny je čerpán do jímky plovoucích nečistot.
   Vyčištěná voda je vedena do měrného objektu a odtud do recipientu Labe.
   Kalové hospodářství se skládá z nádrží zahušťovacích, vyhnívacích a přidružených provozů. Smíšený kal akumulovaný v kalové jímce u sedimentace je čerpán do dvojice zahušťovacích nádrží o průměru 10 m, vybavených míchadly. Kal zahuštěný na 5-7 % sušiny je čerpán do vyhnívací nádrže 1. stupně a potom do vyhnívací nádrže 2. stupně a nádrže uskladňovací. Homogenizace obsahu nádrže je pomocí cirkulačního kalového čerpadla a kalového plynu z plynových kompresorů. Pro ohřev kalu je použit kalový plyn, jako náhradní medium svítiplyn. Kalový plyn je rovněž využíván pro výrobu el. energie, zejména v období špiček. Nejvhodnější využití kal. plynu bude upřesněno za provozu. Kalový plyn je jímán ve dvou plynojemech objemu 2 x 300 m3. Eventuelní přebytek kal. plynu bude v případě např. poruchy zařízení na energ. využití spalován v hořáku zbytkového plynu. Vyhnilý kal bude odvodňován na dvojici sítopásových lisů. Odvodněný kal bude odvážen na místo k tomu určené, voda od lisu pak odtéká do přítoku ČOV.
   Ke srážení fosfátu z přitékající odpadní vody je dávkován roztok FeCl3 (41 %). Chemické hospodářství je umístěno ve stejném objektu jako strojní odvodňování kalu a dmychárna a je provedeno jako kompaktní stanice s vlastní automatikou.
   Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v Litoměřicích vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli:

   Poř. číslo	Název producenta	Charakter výroby	Počet zam.	Množ.OV m3/den	BSK5 kg/den	NL kg/den	CHSKCr kg/den	N - celk. kg/den	N - NH4+ kg/den	P - celk. kg/den
   1	Zikmund-řeznictví	jatka	13	7,00	9,79	1,19	16,99	1,43	0,63	0,17
   2	MELBRO	porážka a zprac. drůbeže	176	406,00	277,59	192,29	544,66	41,48	17,77	4,58
   3	Litoměřické mrazírny	skladování a výroba potravin	63	178,00	71,20	65,30	130,50	9,50	5,95	2,35
   4	PeHaK, v.o.s	pekárenská a cukr. výroba	190	40,20	10,41	7,52	15,96	1,42	0,08	0,04
   5	Měst.prádelna a čistírna	praní a čišťění prádla	32	v likvidaci
   6	Konus s.r.o.	výroba octa	11	204,00	0,22	0,20	0,40	0,03	0,02	0,01
   7	ČSAD Bus Ústí n/L	doprava	115	12,10	1,49	1,59	3,08	0,17	0,10	0,04
   8	Korunní pivovar s.r.o	Výroba piva	45	140,00	22,39	10,330	30,85	0,94	0,29	0,12

   Odpadní vody jednotlivých firem jsou likvidovány na městské ČOV.
   Ostatní drobný průmysl, řemeslná výroba, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sportovní areály, podnikatelský sektor, aj. mají celkovou produkci odpadních vod 1284,2 m3/den.
   Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.

   Místní část obce Litoměřice - Pokratice má vybudovanou síť jednotné gravitační kanalizace z kameninových trub DN 300 – DN 800 v délce 6,241 km a z trub betonových DN 500 v délce 0,170 km. Celková délka kanalizační sítě je 6,411 km. Odpadní vody jsou kanalizační sítí přivedeny do kmenového sběrače B-Litoměřice a částečně do hlavní stoky F1-Litoměřice a dále na ČOV Litoměřice. Kanalizace je v majetku SVS a.s., provoz zajišťují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Na kanalizační síť a ČOV je napojeno 99 % trvale žijících obyvatel a od 1 % jsou splaškové vody odváděny do septiků s přepady zaústěnými do povrchových vod.
   Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do recipientů.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Ve městě Litoměřicích je uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 0,630 km, čímž bude odkanalizováno celé město. Součástí kanalizační sítě jsou i tři čerpací stanice a tři výtlačné řady DN 80 a DN 100 v celkové délce 0,540 km.
   Konkrétně se jedná o dostavbu kanalizace, výstavbu čerpací stanice a výtlačného řadu v ulici Na mýtě, spádově příslušící do povodí vodoteče vtékající do Labe a přečerpání odpadních vod do kanalizace vedoucí na čistírnu. Do této čerpací stanice bude vyústěna kmenová stoka z Trnovan a Podviní.
   Dále podchycení kanalizace v ulicích Křížová a Krupka, která ústí do vodoteče a přečerpání odpadních vod do kanalizační sítě vedoucí na čistírnu odpadních vod. Konečně podchycení kanalizace v části ul. Marie Pomocné, která je vyústěna do Labe a přečerpání odpadních vod do kanalizační sítě vedoucí na čistírnu odpadních vod.
   V místní části Litoměřice - Pokratice je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 – DN 800 v celkové délce 2,740 km. Součástí kanalizační sítě je i čerpací stanice a výtlačný řad DN 80 v délce 10,0 m.

   S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě.
   Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050.
   Stávající technologie čištění a kapacitní parametry čistírny jsou vyhovující i po celé sledované období do roku 2015.
   Po ukončení dostavby kanalizace a uvedení do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků.

   V současné době je zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení v rozsahu realizace na akci Litoměřice – ul. Českolipská, odlehčovací stoka. Zpracovatelem této dokumentace je SVIS s.r.o., Ústí nad Labem.
   Tento projekt řeší vybudování nové odlehčovací stoky s vyústěním do ramene řeky Labe. Účelem je odlehčení kanalizačního sběrače 500x750 mm v ulici Českolipská v Litoměřicích. Celková délka trasy odlehčovací stoky DN 800 je 162 m, materiál železobetonové trouby (116 m), PVC v ocelové chráničce DN 1220/12,5 mm (21 m) a protlak.
   Tato stavba je již zrealizována.

   Na ČOV Litoměřice budou přiváděny splaškové vody z města Terezína a obcí Trnovany, Sulejovice, Malé Žernoseky, Mlékojedy, Miřejovice, Píšťany, Lhotky na Labem, Velkých Žernosek, Žalhostice, Siřejovice, Žitenice, Vchynice a místních částí Podviní, Nové Kopisty, Radostice a Želetice, Pohořany, Skalice.

   Dle studie proveditelnosti Kanalizace mikroregionu Litoměřice se od 09/2003 realizují následující stavby, které budou postupně ukončeny 08/2005:

   Litoměřice – Miřejovická stráň
   Řeší odkanalizování výstavby 327 RD a 150 bytů v bytových domech formou gravitační jednotné sítě se zaústěním do stávající kanalizace s odvodem na ČOV. Na síti bude osazen dešťový oddělovač zaústěný do vodoteče.
   Kanalizační řady v celkové délce 8 646 m, z toho
   DN 200: 2 527 m
   DN 250: 2 766 m
   DN 300: 1 620 m
   DN 400: 700 m
   DN 500: 580 m
   DN 600: 136 m
   DN 800: 315 m
   Předpokládá se připojení 1800 EO.

   Na Mýtě
   Řeší odkanalizování 22 objektů gravitační splaškovou kanalizací s přečerpáním do výtlaku z Trnovan do Litoměřic. Součástí je malá ČS 2 l/s a dešťová kanalizace zaústěná do vodoteče.
   Kanalizační řady v celkové délce 732 m, z toho
   DN 200: 132 m
   DN 300: 580 m
   Výtlak DN 80: 20 m
   Předpokládá se připojení 220 EO.

   Žernosecká ul.
   Řeší odkanalizování 25 RD gravitační splaškovou kanalizací s přečerpáním do stávající sítě v Litoměřicích. Součástí je malá ČS 1,5 - 2 l/s.
   Kanalizační řady v celkové délce 570 m, z toho
   DN 300: 125 m
   Výtlak DN 80: 445 m
   Předpokládá se připojení 231 EO.

   Dle provozovatele bude nutné na ČOV provést následující úpravy:

   1. úprava hydrauliky hrubého předčištění tak, aby nedocházelo k sedimentaci písku dříve, než dosáhne lapáku písku
   2. doplnit technologii o separátor písku
   3. zkapacitnit nátokové žlaby v česlovně
   4. výměna stávající technologie vyklízení usazovacích nádrží za moderní (řetězové)
   5. doplnit on-line sondu měření odtokové koncentrace fosforu (ortofosfátů) s vazbou na dávkování síranu železitého
   6. vyměnit čerpadla kalu do VN za typ bez nutného chlazení, nebo nahradit chlazení stávající chlazení pitnou vodou za chlazení vodou vyčištěnou (úprava užitkové vody)
   7. stávající anaerobní zónu vystrojit jako regeneraci kalu s bioaugmentací
   8. změnit stávající místo zaústění kalové vody z odvodnění do nově zřízené regenerace kalu
   9. záměna stávajícího odvodnění na sítopásových lisech za odvodnění na zařízeních s vyšší výstupní koncentrací sušiny (odstředivky), popř. ponechat 1 sítopásový lis jako rezervu pro krytí výpadků nového zařízení
   10. doplnit technologii dosazovacích nádrží o účinnější a efektivnější systém odtahu plovoucích látek

   Odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách budou likvidovány na ČOV Litoměřice.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa