Křešice - CZ042.3506.4205.0099.05 - stav 2004

Obec

Stáhnout

• PDF
• Původní karta

Křešice

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Místní část obce Křešice - Zahořany leží východně od Litoměřic na pravém břehu Labe. Trvale zde žije do 300 obyvatel. Je zde 26 objektů využívaných pro rodinnou rekreaci. Zástavba je poměrně soustředěná, venkovského charakteru, převážně obytná zóna, v severní části je areál zámku, za tratí ČD navazuje místní část Zahořany na obec Křešice. Zahořany se rozkládají v nadmořské výšce 162 – 180 m n. m., náležejí do povodí řeky Labe, na severozápadě protéká Luční potok, na východě bezejmenná vodoteč. Svým územím Zahořany plně zasahují do CHOPAV Severočeská křída. Nepředpokládá se výrazný rozvoj, pouze mírný nárůst obyvatel.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	298	303	313	323	-	-	-
   přechodně bydlící	66	69	74	79	-	-	-
   celkem	364	372	387	402	-	-	-

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   270	277	291	307	-	-	-

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Místní část obce Křešice - Zahořany je zásobována z oblastního vodovodu Žernoseky (OZ-SK.LT.001.21), provozní části Třeboutice. Voda z úpravny vody Malešov a Vrutice je distribuována v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy zejména na deficitní ústecko. Na přivaděči DN 800 z vodojemu Zahořany do Ústí nad Labem je vysazena odbočka pro přivaděč DN 100 do vodojemu Třeboutice 2x 650 m3 (212,56/208,14). Z vodojemu Třeboutice vede přivaděč do Litoměřic pro V. tl. pásmo a zásobní řad LT 250, který prochází obcí Třeboutice, pokračuje podél trati ČD do Křešic a dále řadem DN 150 do Zahořan.
   Zahořany náleží do vodovodního tlakového pásma vodojemu Třeboutice 2x 650 m3 (212,56/208,14). Nově budovaná vodovodní síť pokrývá celé zastavěné území obce, je na ni napojeno 91 % obyvatel.
   Vodovod je v majetku obce Křešice, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Systém zásobení Zahořan se nebude v budoucnosti měnit.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodního řadu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   298	303	313	323	-	-	-

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Podle navržené koncepce společného odkanalizování sídel Křešice, Zahořany, Nučnice a Třeboutice s odvedením odpadních vod na centrální ČOV Zahořany byla v r. 1999 uvedena do zkušebního provozu čistírna odpadních vod pro 1300 EO a kanalizační síť. Na splaškovou kanalizaci (K-LT.045-J.C) je napojeno 100 % obyvatel. Správcem a provozovatelem je obec Křešice.
   Dešťové vody jsou cca ze 30 % odváděny dešťovou kanalizací do Lučního potoka, cca ze 70% jsou odváděny systémem příkopu, struh a propustků do vodotečí.
   Kanalizací jsou odváděny splaškové vody z celé obce.
   Vodoprávní povolení vydal Vodohospodářský orgán OkÚ Litoměřice dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 138/73 Sb., o vodách a v souladu s vládním nařízením č. 82/99 Sb., kterým se stanoví ukazatelé a hodnoty přípustného znečištění vod, vypouštět odpadní vody z ČOV do Lučního potoka v max. množství 56,55 m3/den, tj. 20 622 m3/rok při dodržení těchto limitních ukazatelů vypouštěného znečištění:

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		Nanorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   60	80	15	30	15	30	5	10	-	-	-	-

   Platnost rozhodnutí do r. 2010.
   Mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s kapacitou Q24 = 169 m3/den a BSK5 = 77,7 kg/den využívá osvědčené technologie nízkozatížené aktivace s aerobní stabilizací kalu a s předřazenou denitrifikací. Je vybavena technologií typu OXICLAR, která umožňuje odstraňování nutrientů z odpadní vody.
   Čistírna sestává z mechanického předčištění (jemné strojně stírané česle, lapač písku) a z kompaktního biologického stupně (denitrifikace, nitrifikace s vestavěným separátorem aktivovaného kalu, sestávajícího ze dvou samostatných reaktorů). ČOV je vybavena kalovým hospodářstvím - reaktor REOVIT.
   Odpadní voda protéká přes jemné strojně stírané česle šířky 400 mm s šířkou průlin 3 mm. Odpadní voda zbavená shrabků prochází do čerpací jímky. V čerpací jímce jsou osazena dvě čerpadla, kterými je voda čerpána do lapače písku. Písek z lapače je odčerpáván pomocí mamutky do odvodňovače a pračky písku.
   Mechanicky předčištěné odpadní vody přitékají na biologický stupeň čistírny, který je tvořen dvojicí reaktorů OXICLAR. Každý z nich je rozdělen na nitrifikační, denitrifikační a separační část, které jsou vzájemně propojeny přepážkami vestaveb.
   Před nátokem do denitrifikace dochází k rovnoměrnému rozdělení nátoku do obou reaktorů v rozdělovací nádržce. Do denitrifikace o objemu 29,6 m3 je mimo přítoku odpadních vod také přiváděn hydropneumaticky (mamutkou) vratný (recirkulovaný) kal. Denitrifikační směs je míchána míchadlem 50 GFHU 120. Pro případ nutnosti podpory nitrifikace (např. v zimních měsících) je v denitrifikaci instalován provzdušňovací systém se samostatným uzávěrem.
   Z denitrifikace odpadní voda ve směsi s vratným kalem natéká do nitrifikační sekce reaktoru (objem 146,8 m3) otvorem v přepážce u dna. Provzdušňování aktivační směsi zajišťuje jemnobublinný aerační systém, který sestává z trubkových provzdušňovacích elementů instalovaných na dně reaktoru. V nitrifikační části je osazeno kalové čerpadlo, kterým je odtahován přebytečný kal do zahušťovače kalu REOVIT.
   Separační prostory objemu 23,1 m3 tvoří nerezová vestavba s průměrem základny 4,3 m s výškou 4,3 m, v dolní části hydraulicky uzpůsobená pro fluidní filtraci kalu kalovým mrakem a pro jeho vnitřní recirkulaci. Uprostřed hladiny je osazen sběrač plovoucích nečistot Na dně separačního prostoru je uloženo potrubí, kterým je hydropneumaticky odčerpáván vratný kal do denitrifikace.
   Přebytečný kal je odčerpáván do kalového hospodářství čistírny, které sestává ze zahušťovače kalu REOVIT. Reovit je betonová nádrž přiléhající k nádrži s reaktory OXICLAR. Reovit má půdorysné rozměry 5,5 m x 5,5 m a hloubku 4,5 m (užitečná hloubka 4 m) a užitečný objem 88 m3. Je osazen filtrem DN 400 se semipropustkou vrstvou, dno je vyspádováno směrem k filtru na odsazenou vodu. Odsazená voda natéká gravitačně zpět do čistícího procesu do čerpací jímky. Z Reovitu se zahuštěný kal odváží fekálním vozem k likvidaci na čistírnu odpadních vod Litoměřice.
   Vyčištěná odpadní voda odtéká přes měrný objekt do Lučního potoka.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   V rámci PHARE CBC 2001 byla v 09/2003 zahájena akce „Kanalizace mikroregionu Litoměřice“, která bude ukončena dle smlouvy 08/2005.
   Tato akce zahrnuje jednotlivé lokality: Litoměřice – Miřejovická stráň, Na Mýtě, Žernosecká ulice, Malé Žernoseky, Mlékojedy, Píšťany, Trnovany, Velké Žernoseky, Vchynice, Žalhostice a Křešice.
   Pro napojení dalších obcí a místních částí bude kapacita nově vybudované čistírny nedostatečná (výhledově 1 700 EO) a proto bude čistírna do konce roku 2004 rozšířena dostavbou druhé technologické linky biologického stupně. Druhá linka bude stejného typu a velikosti jako nově vybudovaná. Bude nutno vybudovat rozdělovací objekt, situovaný za hrubé předčištění, který zajistí rovnoměrné rozdělení na dva stejné biologické reaktory OXICLAR.
   V rámci kanalizace Křešice bude ČOV Zahořany doplněna o zařízení na chemické srážení fosforu na hodnoty pod 2 mg/l.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa