Jirkov - CZ042.3503.4203.0052.01 - stav 2004

Obec

Stáhnout

• PDF
• Původní karta

Jirkov

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Jirkov a Vinařice plynule navazují na město Chomutov v severovýchodním směru v nadmořských výškách 290,00 - 370,00 m n. m. Jedná se město do 20 100 trvale bydlících obyvatel, které tvoří s  Chomutovem jeden urbanistický celek (souměstí). Funkčně i urbanisticky jsou dále součástí této aglomerace i samostatné obce Březenec, Jindřišská, Červený Hrádek.
   Městem protéká Podkrušnohorský přivaděč a řeka Bílina, které patří do povodí Labe. Město se rozkládá na rozhraní Podkrušnohorské pánve a Krušných hor. Dominantou celé aglomerace byla hnědouhelná pánev, se kterou je novodobý vývoj měst spjat – hornictví, energetika, těžký průmysl, koncentrace obyvatel, hromadná bytová výstavba, špatné životní prostředí, devastace krajiny, atd. V současné době došlo k útlumu těžby, energetiky a hutnictví. Regenerace a rozvoj sídel má stanovené hranice z nich se může odvíjet další perspektiva území. Na významu získává přírodní hodnota měst, bezprostřední návaznost na Krušné hory, aktivity pro cestovní ruch a rekreaci – Kamencové jezero, Otvická jezera, Podkrušnohorský park + ZOO, Bezručovo údolí, Červený Hrádek atd. Dobrým předpokladem dalšího rozvoje je technická infrastruktura, průmyslové závody. Z větších průmyslových podniků se zde nachází Preciosa a.s. – výroba bižuterie a zpracování skla a dále drobné výrobní provozovny, roztroušené po celém území města. Pro celou aglomeraci je charakteristické rozdělení do funkčních celků: centrální zóna Chomutova, historické jádro Jirkova s dominantou Červeného Hrádku na východě, rekreační zóna Podkrušnohorského parku, Kamencového jezera a Otvických rybníků, na západě prostor doplňuje zóna s výrobní a hlavně obytnou funkcí. Význam Jirkova je dán hodnotou historického jádra a hlavně aktivitou Červeného Hrádku včetně jeho přírodního a rekreačního zázemí. Perspektivní plochy pro rozvoj bydlení jsou uvažovány ve Vinařicích, Jindřišské a venkovském sídle Březenec. Do budoucna se předpokládá rozvoj drobného podnikání, občanské vybavenosti, vybudování průmyslové zóny a rozšíření rekreační funkce území.
   Krušné hory jsou vyhlášeny za chráněnou oblast přirozené rezervace akumulace vod CHOPAV. Hranice zasahují zastavěnou část v Jirkově.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	20 081	20 131	20 216	20 301	-	-	-
   přechodně bydlící	0	0	0	0	-	-	-
   celkem	20 081	20 131	20 216	20 301	-	-	-

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   20 081	20 131	20 216	20 301	-	-	-

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Jirkov byl původně zásobován z prameniště u obce Boleboř - r. 1912. V šedesátých letech byl vybudován skupinový vodovod Chomutov - Jirkov - Kadaň využívající nových přehrad Křímov a Jirkov. Po roce 1976 byl uveden do provozu Oblastní vodovod Přísečnice.
   Vodovod v Jirkově (OP-SK.CV.001.30) je rozdělen na střední a dolní tlakové pásmo. Pro zástavbu nad městem byl v předstihu postaven vodojem Vinařice (budoucí horní tl. pásmo) 2000 m³ na max. kótě 443 m n.m, který byl postaven pro navrhovanou, výše položenou zástavbu a zatím nemá využití - dnes mimo provoz.

   Přiřazení vodojemů k jednotlivým pásmům :

   tl. pásmo	VDJ	kubatura v m3	max.hl.	min.hl.
   Horní tl. pásmo	Jirkov - Vinařice	2000	443,00	440,00
   Střední tl. pásmo	Jirkov – prací vodojem	400	421,00	419,00
   	Jirkov - UV	7000	407,92	403,00
   Dolní tl. pásmo	Jirkov DTP - starý	400	364,18	360,21
   	Jirkov DTP - nový	2000	364,22	359,50

   Horní tlakové pásmo - Jirkov

   Vodojem 2 x 1000 m3 na max. kótě 443 m n.m byl postaven v předstihu pro navrhovanou výškovou zástavbu ve Vinařicích. S ohledem na změnu koncepce zástavby je vodojem dnes nevyužívaný a ve výhledu značně předimenzovaný. Dnes je vodojem mimo zastavěné území města.

   Střední tlakové pásmo - Jirkov

   Střední (dnes horní) tlakové pásmo je zásobeno z vodojemu 2 x 2000 m³ + 2 x 1500 m³ u úpravny vody Jirkov (407,92/403,00 m n.m.). Do tohoto tlakového pásma je zařazena část centra Jirkova, celé sídliště Jirkov - Vinařice, Nové Ervěnice, sídliště Písečná a dolní část sídliště Zahradní.

   Dolní tlakové pásmo - Jirkov

   Dolní tlakové pásmo je napojeno na vodojemy 400 m³ (starý) + 2x1000 m³ (359,50/364,22 m n.m. nový). Do tohoto pásma spadá celý střed Jirkova a sídliště Osada.
   Vinařice mají samostatné zásobení pitnou vodou z pracího vodojemu u úpravny vody Jirkov - odbočka DN 50.
   Dle vyhlášky 376/2000 Sb. je povrchový zdroj nekvalitní v parametrech Al. Hodnoty Ca a Mg jsou dle nové vyhlášky 252/2004 Sb. pouze doporučené.
   Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. Vodovod je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Vodovod je v dobrém technickém stavu a realizován na celý rozsah zástavby. Ve výhledu se uvažuje pouze s vybudováním sítí pro novou zástavbu.

   1. Rekonstrukce staré rozvodné sítě v částech města se starou zástavbou.
   2. Rozšíření stávající vodovodní sítě v částech města podle potřeb vývoje města. Územní plán města Jirkova navrhuje dobudování vodovodních sítí pro novou výstavbu ve Vinařicích v délce cca 1100 m, mezi Březencem a Kamenným vrchem potrubí DN 150 v délce 900 m a na východních okrajích města potrubí DN 100 – 150 v délce 2150 m.
   3. Rekonstrukce řadů v ul. Palackého včetně přípojek.
   4. Běžná rekonstrukce 1 km/rok

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou je vytipována lokalita Holedeč – vrty 8,9,10,11 a Valov v okrese Louny.
   Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
   Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   17 671	17 715	17 790	20 301	-	-	-

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   V Jirkově je vybudovaná jednotná kanalizace (K-CV.042.1-J.C), pouze na sídlišti Vinařice je vybudován oddílný systém. Odpadní vody z celého Jirkova jsou odváděny na ČOV Jirkov. Stávající odvedení splašků je gravitační kmenovým sběračem A, sběrači B, D a rozsáhlou uliční sítí kanalizačních stok. Značení kanalizační sítě je převzato z podkladů provozovatele, podle provozního řádu.
   Na ČOV Jirkov jsou dále přiváděny odpadní vody z části Chomutova, Otvic (čerpání), Březence a splaškové vody ze závodu Preciosa a.s. (čerpání) a z drobných průmyslových provozů.
   Pro oddělení dešťových vod jsou na stokách osazeny celkem 3 oddělovací komory. Kanalizační systém je rozdělen do tří kanalizačních povodí sběračů A, B, C.
   Sběrač A odvádí na ČOV Jirkov odpadní vody ze sběrače B, D a z části sídliště Nové Ervěnice.
   Sběrač AI - odvádí splaškové vody ze sídliště Nové Ervěnice a z Nového Březence. Je napojen na sběrač A v ulici Chomutovské. Na sběrači je 1 oddělovací komora. Sběrač byl vybudován v roce 1978.
   Sběrač B odvádí odpadní vody ze sídliště Osada a Vinařice I. Na kmenovém sběrači je 1 oddělovací komora s oddělením do řeky Bíliny.
   Sběrač C - odvádí splaškové vody ze sídlišť - Zátiší, části Vinařice I, Vinařice II a je napojen na sběrač B v ulici U dubu. Sběrač byl vybudován v roce 1977.
   Sběrač D - odvádí odpadní vody z Chomutova ze sídlišť Kamenná, Zahradní, Písečná. Na kmenovém sběrači je 1 oddělovací komora s oddělením do potoka, který je zaústěn do Zaječické retenční nádrže. Sběrač byl vybudován v roce 1978.
   Sběrače DI, DII - odvádí odpadní vody ze sídlišť Zahradní a Písečná. Sběrače byly vybudovány v roce 1982.
   Na kanalizaci a ČOV je napojeno 88% obyvatel. 12% obyvatel odvádí odpadní vody do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Jirkov. Kanalizační síť je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

   Největším producentem průmyslových vod je závod Preciosa, a.s. Jirkov
   Splaškové odpadní vody jsou odváděny do veřejné kanalizace - cca 2100 m3/měsíc.
   Průmyslové odpadní vody jsou vedeny na vlastní ČOV (70% recirkulace), 30% předčištěných vod je vypouštěno do Bíliny - cca 11000 m3/měsíc.

   Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací s oddělením dešťových vod do řeky Bíliny a v sídlišti Vinařice je vybudovaná oddílná kanalizace s odvedením dešťových vod do přivaděče povrchových vod (Podkrušnohorský přivaděč).

   Vlastníkem ČOV je SVS a.s. Teplice a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice.
   Platné povolení k vypouštění bylo vydáno dne 27.9.1993 pod č.j.: RŽP-III-51/93

   CHSK cr mg/l		BSK5 mg/l		NL mg/l		N-NH4+ mg/l		Nanorg. mg/l		Pc mg/l
   p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
   125	130	35	40	30	35	30	30	-	-	8	8

   Platnost rozhodnutí je do 31.12.2007.                

   ČOV Jirkov byla uvedena do zkušebního provozu v roce 1991 a do trvalého provozu v roce 1993. Čistírna je mechanicko – biologická s primární sedimentací, s biologií s aktivací s povrchovými aerátory a separací kalu v podélných odsávaných nádržích a s kalovým hospodářstvím s mezofilním vyhníváním vyprodukovaných kalů. ČOV je vybavena sítopásovým lisem pro odvodnění vyhnilého kalu. Vyčištěná voda je vypouštěna do řeky Bíliny.
   ČOV slouží k čištění odpadních vod z Chomutova ze sídliště Kamenná, sídliště Zahradní, sídliště Písečná a části sídliště Březenecká, z celého Jirkova a z Otvic. Většina strojně technologického vybavení je na pokraji své životnosti a morálně zastaralá, provzdušňovací zařízení a vyklízení kalu z dosazovacích nádrží je s nevyhovujícím výkonem.

   Projektovaný přítok odpadních vod do ČOV129 l/s, 11 189 m3/den
   Skutečný přítok rok 1998: 90 l/s, 7 380 m3/den
   Projektovaný ekvivalent osob: 31 000 EO
   Skutečné napojení EO rok 1998: 36 000 EO (obyvatelé 35 300)
   BSK5 projektováno: 1 911 kg /den
   BSK5 skutečnost rok 1998: 3 048 kg /den
   NL (veškeré) projektováno: 1 705 kg/den
   NL (veškeré) skutečnost rok 1998: 1 609 kg/den

   Hlavními objekty čistírny odpadních vod jsou:
   Hrubé předčištění
   Uvnitř areálu ČOV Jirkov jsou na přítokovém žlabu osazeny hrubé ručně stírané česle a typový lapák štěrku. Za lapákem štěrku jsou odpadní vody vedeny v kanále do česlovny. Z hrubého předčištění jsou odpadní vody vedeny na podélný zdvojený provzdušňovaný lapák písku o devíti sekcích.

   Biologické čištění
   Sdružený objekt biologického čištění je tvořen dvojlinkou usazovacích nádrží šířky 12 m, aktivačních nádrží a dosazovacími nádržemi, jímky surového kalu a čerpací jímky. Mezi linkami je suchý kolektor. Objekt má půdorysné rozměry 124,4 x 29,2 m.

   Kalové hospodářství
   Počátkem roku 1997 byl změněn režim zahušťování kalu a bylo uvedeno do provozu separátní gravitační zahušťování přebytečného aktivovaného kalu. Přebytečný aktivovaný kal je čerpán z potrubí vratného kalu dle stanoveného časového režimu střídavě vždy do jedné ze dvou stávajících zahušťovacích nádrží o objemu 163,7 m³. Anaerobní zpracování kalu je řešeno dvoustupňově v typovém provedení 80. let. Anaerobní reaktor I. stupně má ∅ 10 m a užitný objem 1130 m³. Druhý stupeň tvoří otevřená uskladňovací nádrž rovněž o ∅ 10 m a užitném objemu cca 1100 m³.
   Vyrobený bioplyn je akumulován v atypickém mokrém plynojemu se šroubovým vedením ∅ 20 m a objemu 1500 m³, který je pro reálnou produkci bioplynu značně předimenzován.
   K odvodnění vyhnilého kalu je instalován sítopásový lis CENED 1500 o výkonu 9 12 m³/h. Roztok flokulantu je připravován v samostatné jednotce sestávající ze 3 nádrží (2 rozpouštěcí + 1 ředící). Jako rezerva jsou na ČOV kalová pole.
   Vyprodukovaný kal je využíván v zemědělství a částečně odvážen na skládku.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Celá stávající zástavba je napojena na veřejnou kanalizaci a je nutná pouze dostavba kanalizačních sítí pro nově navrhovanou zástavbu podle potřeb města a rekonstrukce.

   1. Územní plán města Jirkova navrhuje dobudování kanalizační sítě pro napojení lokalit pro novou výstavbu pod Březencem - DN 300 v délce 1050 m a ve Vinařicích - DN 300 v délce 900 m, Kamenný vrch – sever – DN 300 v délce 470 m, do uvažované průmyslové zóny v jihovýchodní části města v délce 1500 m, do míst nové výstavby na severovýchodě města 800 m a přivedení odpadních vod z Červeného Hrádku v délce 350 m.
   2. Řada stok si vyžádá rekonstrukce např. zkapacitnit stoku v ul. Palackého a v ul. Vinařské.
   3. Běžné rekonstrukce - 0,5 km/rok.

   
   Rekonstrukce ČOV Jirkov byla zařazena do projektu ISPA - No.2001/CZ/16/P/PE/004, který bude realizován v letech 2004 – 2006. Rekonstrukce ČOV splňuje NV 61/2003 Sb.
   V rámci této rekonstrukce nebude provedena rekonstrukce vyhnívacích nádrží, plynového a tepelného hospodářství, které bude nutné řešit následně v další etapě.
   Stávající klasická aktivace bude upravena na zónový systém R-S-D-N, umožňující biologické odstraňování N a částečně P a potlačující rozvoj vláknitých forem mikroorganismů v aktivovaném kalu. Regenerace a nitrifikace budou provzdušňovány pneumaticky s použitím jemnobublinných aerátorů. Na začátku aktivace jsou navrženy v každé nádrži 2 anox. selektory. Selektory a denitrifikace budou míchány pomocí mechanických míchadel a zároveň denitrifikace bude trvale vystrojena jemnobublinnou aerací, která se využije jak v průběhu rekonstrukce ČOV, tak při nepříznivých teplotních podmínkách. Interní recirkulace z konce nitrifikace bude vedena vnitřkem aktivace a bude alternativně zaústěna do selektorů i do denitrifikace s možností uzavírání. V koncové části nitrifikace bude nornou stěnou vyčleněn prostor, který bude sloužit jako odplyňovací zóna. Chemická eliminace fosforu je navržena dávkováním síranu železitého alternativně za usazovací nádrže a před dosazovací nádrže. Stávající podélné odsávané dosazovací nádrže budou upraveny pro vyklízení řetězovými shrabováky. Na odtoku z ČOV bude osazen bubnový mikrosítový filtr pro zajištění stabilního odtoku z ČOV.
   Hrubé předčištění bude doplněno o strojně stírané hrubé česle osazené v přítokovém žlabu, velmi jemné strojně stírané česle v česlovně, separátor písku a upraveny hladiny v lapáku písku a zajištěno stejné dávkování odpadní vody do obou čistírenských linek.
   Usazovací nádrže budou zkráceny a doplněny rozdělovacím žlabem a sdruženým žlabem pro odlehčování dešťových přítoků. Získaný objem bude využit pro aktivaci. Pro zvětšení objemu aktivace bude vřazeno před denitrifikace mezičerpání, kterým se v biologické částí zvýší hladina o 0,3 m.
   V kalovém hospodářství je navrženo strojní zahušťování přebytečného kalu na odstředivce. Stávající gravitační zahušťovací nádrže budou využity jako homogenizace před odvodněním a stávající pásový lis bude nahrazen odstředivkou.

   Kapacity:
   ČOV pro 40 333 EO
   průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 3 487 173,5 m3/r
   průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 9553,9 m3/d
   maximální denní přítok na ČOV: 11 583,2 m3/d
   přítok na ČOV za deště: 607 l/s
   maximální přítok při dešti na UN: 550 l/s
   maximální přítok při dešti na AN: 250 l/s
   přiváděné znečištění:
   2420 kg BSK5/d
   4878,3 kg CHSK/d
   2470,6 kg NL/d
   409,5 kg Nc/d
   72,9 kg Pc/d

   Přehledná tabulka návrhu odtoku po rekonstrukci a ukončení zkušebního provozu:
   Počet EO: 40 333

   	Přítok na ČOV	Odtok z DN		Účinnost	Povolení		Nařízení vlády 61/2003 Sb.		Směrnice rady 91/271/EHS
   	mg/l	mg/l	mg/l	%	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
   		průměr	max		p	m	p	m
   	Přítok	Odtok průměr	Odtok maximum
   BSK5	253,3	6,0	11,0	97,6	20	40	20	40	25
   CHSK	510,6	40,0	65,0	92,2	90	130	90	130	125
   NL	258,6	4,0	8,0	98,5	20	40	25	50	35
   N-NH4	27,9	1,5	3,0	94,6	10/15	20/30	-	-	-
   Ncelk	42,9	15,0	20,0	65,0	nest.	nest.	15	20	15
   Nanorg	32,2	12,0	17,0	62,7	20/25	30/40	nest.	nest.	nest.
   Pcelk	7,6	2,0	3,0	73,7	3	6	2	6	2

   Následná etapa řešení rekonstrukce ČOV:
   V rámci rekonstrukce je navržen dvoustupňový systém anaerobní stabilizace kalu se zakrytým I° i II° VN včetně záměny stupňů. S tím souvisí úprava stávajících objektů vyhnívací a uskladňovací nádrže, strojovny vyhnívání a jejich nové technologické vystrojení.
   Součástí rekonstrukce plynového hospodářství je osazení nového dvoumembránového plynojemu na samostatné betonové desce, hořáku zbytkového bioplynu a vybavení strojovny plynojemu. Pro dosažení bezpečné provozní hodnoty tlaku bioplynu u spotřebičů je navržen ve strojovně plynojemu zvyšovací ventilátor tlaku. Součástí provozního souboru jsou i všechny rozvody bioplynu nad zemí.
   Pro zabezpečení tepelných potřeb čistírny jsou navrženy 3 ks plynových kotlů v sestavě:
   2 ks kotel pro spalování bioplynu
   1 ks kotel pro spalování zemního plynu
   Přívodní potrubí plynu bude vybaveno elektroarmaturami, splňující vazbu na bezpečnostní detekční systém v kotelně. Pro zajištění tlakové nezávislosti okruhů zdroje tepla a spotřeby jsou odděleny hydraulickou spojkou. Vlastní topné okruhy budou rozděleny na okruh ohřevu kalu a vytápění strojovny vyhnívacích nádrží, okruh vytápění administrativní budovy, okruh vytápění objektů ČOV, okruh vytápění velína a okruh ohřevu teplé a užitkové vody. Nevyhovující systém doplňování topné vody bude nahrazen bezexpanzním doplňovacím systémem. Všechny úpravy budou provedeny v prostoru stávající kotelny.
   

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa