Bystřany - CZ042.3509.4213.0283.01 - stav 2004

  1. Obec

    Bystřany

    Číslo obce PRVKUK 0283
    Kód obce PRVKUK CZ042.3509.4213.0283
    Kód obce 567477
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    914 (4213)
    Teplice

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ042.3509.4213.0283.01 Bystřany 40927 409278
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Obec Bystřany leží v teplické části Českého Středohoří. Katastrální území celé obce se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů Teplice – stupeň I.B, II.C. a zasahuje do ochranného pásma I. stupně vodního zdroje Staré Bystřany. Zástavba je tvořena převážně rodinnými domky podél místních komunikací. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 185  230 m n. m. Jedná se o obec do 1500 trvale bydlících obyvatel, je zde 200 rekreačních objektů. Území náleží do povodí řeky Ohře. Obcí protéká řeka Bystřice. Předpokládá se výstavba nových rodinných domků a s ní i postupný nárůst trvale bydlících obyvatel. V obci jsou omezené pracovní příležitosti.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 1 199 1 237 1 302 1 367 - - -
      přechodně bydlící 400 400 400 400 - - -
      celkem 1 599 1 637 1 702 1 767 - - -
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      1 199 1 237 1 302 1 367 - - -
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Obec Bystřany je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Bystřany OFSKTP.015 vodovodem OF-SK-TP.015.1. Zdrojem vody je VDJ Bystřany – 2 x 2500 m3 (267,00 / 272,00 m n. m.) a VDJ Bystřany nový – 1 x 50 m3 (233,83 / 236,33 m n.m.), do kterých přitéká voda z přívodního řadu OC DN 700 vodárenské soustavy Fláje. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

    3. Vodovody – popis návrhového stavu

      Vodovod je v celém rozsahu zástavby, bez provozních problémů. Navrhujeme v letech 2004  2005 rekonstrukci části vodovodu v ul. Jana Žižky PE DN 80 v délce 347 m.

    4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

      Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány zdroje Staré Fláje a Dubí - štola.
      Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Nouzové zásobení pitnou vodou bude možno doplňovat balenou vodou.
      Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Objem Objem - popis Usnesení
    Vodojem zemní Stav VDJ.TP 015/4 VDJ-BYSTŘANY 5000 5000 m3 PRVK\2004
    Vodojem zemní Stav VDJ.TP 015/5 VDJ-BYSTŘANY-ST 80 80 m3 PRVK\2004
    Vodní zdroj Stav 0 PRVK\2004
  4. Kanalizace a ČOV

    1. Počet obyvatel připojených na ČOV

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      1 187 1 225 1 289 1 367 - - -
    2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

      Obec Bystřany má jednotnou kanalizaci K-TP.040.3-J.C. Tato kanalizace je zaústěna do sběrače A kanalizačního systému Teplice. Odpadní vody od 99 % trvale bydlících obyvatel jsou odváděny na ČOV Bystřany, která je umístěna na břehu řeky Bystřice. Na rozhraní obce Bystřany a části města Teplice-Prosetice je zaústěn sběrač F a sběrač A zde podchází Bystřici. Část obce / Staré Bystřany / je z prostoru Máchových sadů centrálně přečerpávána do ČOV. 1 % obyvatel akumuluje odpadní vody v bezodtokových jímkách vyvážených na ČOV Bystřany.
      Odlehčovací komory:
      Odlehčovací komory jsou v obci 2 a jsou svedeny do Bystřice.
      Další objekty:
      Na sběrači A se nachází shybka pod Bystřicí 2 x DN 500 + DN 1000 na rozhraní obce Bystřany a části Teplic Prosetice.

      Vlastníkem kanalizace a ČOV je Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice.
      ČOV Bystřany čistí odpadní vody z jednotné kanalizační sítě, které jsou přiváděny kanalizačním systémem z města Teplice a z následujících městských částí a okolních obcí:
      Nová Ves, Prosetice, Řetenice, Sobědruhy, Trnovany, Bystřany, Světice, Bystřice, Dubí, Pozorka, Košťany, Bohosudov, Krupka, Maršov, Unčín, Vrchoslav, Novosedlice, Proboštov a Újezdeček.
      Na čistírně jsou zpracovávány kaly dovážené z ČOV Želénky (15 000 EO), Střelná – Košťany (240 EO), Žalany (21 EO), Hrob (506 EO), Drahkov (151 EO), Modlany (227 EO), Lahošť (15 EO), Bžany (19 EO) a Dubí – Cínovec (110 EO).
      ČOV byla uvedena do provozu v roce 1975. Na podzim roku 2001 byla zahájena celková rekonstrukce ČOV Bystřany, která byla ukončena 30.10.2003 a byl zahájen zkušební provoz ČOV. Uvedení do trvalého provozu se předpokládá 30.10.2004. Rekonstrukce ČOV je navržena na kapacitu 110 000 EO.
      Po dobu rekonstrukce ČOV a zkušebního provozu platí vodohospodářské rozhodnutí a povolení k nakládání s vodami, které bylo uděleno rozhodnutím Okresního úřadu v Teplicích, referátem životního prostředí, dne 22.08.2000, pod č.j. ŽP 5249/231/I-124/00/Ře.
      Zkušební provoz bude trvat 12 měsíců. Pro zkušební provoz bylo vydáno rozhodnutí KÚ Ústeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství dne 1.10.2003 pod č.j. 4504/03/ZPZ/I-03/Kr:

      CHSK cr
      mg/l
      BSK5
      mg/l
      NL
      mg/l
      Ncelk.
      mg/l
      Nanorg.
      mg/l
      Pc
      mg/l
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      75
      125
      15
      30
      20
      40
      25
      30
      20
      25
      2,5
      3,5

      Po celkové rekonstrukci ČOV je technologie čištění následující:
      Mechanické čištění
      Splaškové, případně dešťové odpadní vody přitékají po odlehčení na stokové síti na lapák štěrku. Zde jsou zachyceny nečistoty sunuté po dně kanálu. Z lapáku štěrku natéká odpadní voda na hrubé a jemné česle, které jsou zdvojeny a jsou strojně stírány.
      Z objektu česlovny přitéká odpadní voda na zdvojený horizontální provzdušňovaný lapák písku. V první etapě byla provedena rekonstrukce LP, včetně zařízení k odtahu písku s mamutkami a kompresorem, provzdušňování středobublinným aeračním systémem, dmýchárny, nově byl instalován separátor písku s kontejnerem pro jednoramenný nosič.
      Další objekt zařazený ve vodní lince za LP je usazovací nádrž a dešťová nádrž. Jsou to dvě stejné, kruhové nádrže s radiálním průtokem. Nátok na tyto nádrže je možné vzájemně zaměňovat a tím zaměnit i jejich funkce.
      Biologické čištění
      Dále voda natéká na biologické čištění, na kterém byla provedena rekonstrukce a čištění probíhá systémem D-R-Ds-D-N. Na denitrifikační selektor navazuje denitrifikační zóna objemu 3120 m3, která je umístěna v prostoru původní aktivační nádrže, kde je zvýšena hloubka vody ze 3,6 m na 3,8 m. Denitrifikace je tvořena čtyřmi míchanými nádržemi, provozovanými vždy dvě a dvě za sebou.
      V prostoru vedle stávající aktivace je dostavěna nová dvojlinka nitrifikačních nádrží o celkovém objemu 8300 m3. Nádrže jsou rozděleny příčkami, nitrifikace je provzdušňována jemnobublinným aeračním systémem. Z druhé strany původní aktivace je dostavena dvojlinka regeneračních nádrží o celkovém objemu 2530 m3, z čehož jsou vyhrazeny denitrifikační zóny o celkovém objemu 630 m3. Oxické zóny jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem. Zavedení fugátů do regeneračního tanku (resp. D1 s následným zařazením R tanku) představuje optimální způsob likvidace kalové vody obsahující vysoké koncentrace dusíkatých látek. Současně se tím podpoří růst nitrifikačních bakterií v systému, a to v reaktoru, který, má dostatečnou (a nevyužitou) kapacitu z hlediska nitrifikace. Zavedení fugátů do regeneračního tanku je zásadní opatření sloužící k optimalizaci celého procesu.
      K takto koncipovanému biologickému stupni a dvěma stávajícím dosazovacím nádržím byla dostavena jedna horizontální kruhové dosazovací nádrž průměru 28 m a hloubky 3,6 m u obvodu. Odtah vratného a přebytečného kalu je pomocí čerpací stanice umístěné v suterénu ve strojovně aktivací. Odtah je prováděn z každé nádrže samostatně. Jedno čerpadlo je osazeno jako rezerva a může odtahovat kal z libovolné nádrže. Přebytečný kal je odtahován z výtlaku vratného kalu.
      Odstraňování fosforu je pomocí dávkování chemického srážedla do přítoku na nitrifikační nádrže nebo do přítoku na dosazovací nádrže.
      Kalové hospodářství
      Na výstupu z odvodnění kalu je umístěna jímka kalové vody objemu cca 250 m3. Přebytečný kal je strojně zahušťován na odstředivce, stabilizovaný kal je před odvodněním homogenizován v míchané nádrži objemu 250 m3.
      Je zachován stávající systém kalového hospodářství, tj. dvoustupňová mezofilní anaerobní stabilizace kalu s jímáním bioplynu, energetické a tepelné využití bioplynu a strojní odvodnění kalu s přidáním flokulantu.
      Zásadní změnou v kalovém hospodářství je oddělení zahušťování primárního a přebytečného aktivovaného kalu.
      Přebytečný aktivovaný kal je zahušťován strojně v zahušťovací odstředivce. Odstředivka je instalována ve stávající budově dmychárny. Pod odstředivkou je umístěna nádrž zahuštěného objemu cca 5 m3, ze které je kal dávkován novým potrubím do potrubních rozvodů strojovny metanizačních nádrží. Kalová voda je odvedena do regenerace.
      Metanizační nádrže jsou zapojeny za sebou v dvoustupňové anaerobní mezofilní stabilizaci. Metanizační nádrž 1° prošla dříve celkovou rekonstrukcí v rámci níž byla v nádrži instalována vestavba pro pneumatické míchání bioplynem. Obě metanizační nádrže jsou míchány hydraulicky čerpáním ze spodních částí nádrží do horních a naopak a pneumaticky proplyňováním bioplynem.
      V ČOV chybí uskladňovací nádrž stabilizovaného kalu před odvodňováním. Tento nedostatek je řešen zvýšením výškových rozdílů provozních hladin v metanizační nádrži 2° a novou homogenizační nádrží. Dále byla vybudována nová homogenizační nádrž kalu před odvodňováním vybavená mechanickým míchadlem o objemu 250 m3. Homogenizační nádrž kapacitně odpovídá cca denní produkci stabilizovaného kalu. Celková kapacita uskladnění kalu v metanizační nádrži a v homogenizační nádrži bude cca 800 m3.
      Kapacita uskladnění vyhnilého kalu bude na dobu cca 5-ti dnů.
      Plynové hospodářství
      Ve společném objektu je instalována plynová kotelna a dvě kogenerační jednotky. Kotelna obsahuje dva plynové kotle na bioplyn a jeden na zemní plyn. Kogenerace se skládá z jedné kogenerační jednotky Liaz 140 a jedné nové jednotky s elektrickým výkonem 140 kW.

      Hydraulické zatížení ČOV:
      Přítok na ČOV Qmax = 2620 l/s
      Za lapákem písku odlehčeno 2020 l/s.
      Přítok Qmax na usazovací nádrž = 600 l/s
      Přítok Qmax na biologickou část ČOV = 600 l/s

      Látkové zatížení

      Kvalita odpadní vody

      Splašky

      Jímky dovoz
      Přítok celkem
      Přítok aktivace
      Fugáty reaktor D1
      Biologický stupeň celkem
      Zatížení CHSK
      kg/d
      13996,8
      22,3
      14019,1
      9112,4
      63,9
      9176,3
      Zatížení BSK5
      kg/d
      6220,8
      9,9
      6230,7
      4050,0
      20,4
      4070,4
      Zatížení NL
      kg/d
      6220,8
      6,5
      6227,3
      3113,7
      32,3
      3146,0
      Zatížení P celkový
      kg/d
      155,5
      0,3
      155,8
      141,7
      8,3
      150,0
      Zatížení N celkový
      kg/d
      895,5
      1,3
      896,8
      816,1
      84,0
      900,1
      Zatížení N-NH4
      kg/d
      891,0
      1,2
      592,2
      586,3
      75,6
      661,9

    3. Kanalizace – popis návrhového stavu

      V rámci programu likvidace kanalizačních výustí se navrhuje napojit kanal. výusti přímo na ČOV Bystřany pomocí čerpací stanice a 400 m dlouhého výtlačného řadu DN 50. Dále je připravená projektová dokumentace na rekonstrukci kanalizace v ul. Jana Žižky KTH DN 400 v délce 465 m.
      Nově navrhovaná zástavba a stávající neodkanalizované objekty budou odkanalizovány novou kanalizací s odvedením na ČOV Bystřany, která má kapacitu i pro připojení uvažované nové zástavby.
      Na již provedenou 1. etapu rekonstrukce ČOV musí navazovat 2. etapa rekonstrukce, která zahrnuje rekonstrukci hrubých a jemných česlí na přítoku a odlehčení, rekonstrukci usazovací a dešťové nádrže, rekonstrukci 2. vyhnívací nádrže a plynového hospodářství. Technologické zařízení je dožilé a způsobuje zhoršenou kvalitu odtoku včetně zanášení nádrží a čerpadel nečistotami a jejich častější poruchovost.
      Při rekonstrukci metanizační nádrže 2° je nutno vnitřní potrubní systém upravit tak, aby rozdíl objemů kalu při minimální a maximální hladině činil cca 600 m3.
      Navrhujeme osazení nového dvoumembránového plynojemu o objemu 780 m3 na samostatné betonové desce průměru 15,6 m, včetně rekonstrukce stávající bioplynové kompresorovny a instalace nového zařízení pro likvidaci zbytkového bioplynu.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
    ČOV Stav COV.TP 042/1/K ČOV BYSTŘANY PRVK\2004
    ČOV Návrh PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.TP 040/1 ČSOV BYSTŘANY PRVK\2004
    Čerpací stanice Návrh PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
  5. Ekonomická část

    Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

    Typ investice
    Vodovody Kanalizace Celkem
    0,0 0,0 0,0

    Mapa