Budyně nad Ohří - CZ042.3506.4211.0240.01 - stav 2004

  1. Obec

    Budyně nad Ohří

    Číslo obce PRVKUK 0240
    Kód obce PRVKUK CZ042.3506.4211.0240
    Kód obce 564656
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    841 (4211)
    Roudnice nad Labem

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ042.3506.4211.0240.01 Budyně nad Ohří 01561 15610
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Město Budyně nad Ohří leží v jižní části litoměřického okresu na pravém břehu Ohře, západně od Roudnice nad Labem. Jedná se o město do 1200 trvale žijících obyvatel, se 124 objekty sloužícími pro rodinnou rekreaci a hotelem s 20 lůžky. Na historické jádro města včetně areálu hradu navazují bezprostředně plochy obytné zástavby a dále větší průmyslové závody. Urbanizované plochy jsou doplněny zahrádkami, záhumenky, ze západu komplexem lužních lesů a směrem k Libochovicím odchovnou bažantů. Tyto plochy tvoří přechod mezi intenzivně využívanou zemědělskou krajinou a sídlem. Zástavba městečka je soustředěná. Prioritou tohoto území je zemědělská výroba a lesnictví. Přímo ve městě jsou hlavní průmyslové závody – Bonex Praha a.s. (barevna, úpravna úpletů), ETZ (výroba el. rozvaděčů), SEGNOR (kovovýroba), BUST (stavební dvůr) a drobné provozovny.
      Obec se rozkládá v nadmořské výšce 158 – 176 m n.m. Území náleží do povodí řeky Ohře. Obcí protéká Malá Ohře, Mšenský a Hvíždělecký potok a nachází se zde požární nádrž. Svým územím Budyně zasahuje částečně do CHOPAV Severočeská křída, plně do PR Myslivna, leží v území Přírodního parku Dolní Poohří a v ochranném pásmu vodního zdroje. Výrazný rozvoj se nepředpokládá, pouze mírný nárůst obyvatel. V přibližně 5 lokalitách je územním plánem navržena výstavba cca 90 rodinných domků.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 1 199 1 268 1 384 1 500 - - -
      přechodně bydlící 372 373 375 378 - - -
      celkem 1 571 1 641 1 759 1 878 - - -
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      1 095 1 176 1 317 1 470 - - -
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Budyně nad Ohří je zásobována ze skupinového vodovodu Libochovice (SK-LT.017.3), který zásobuje Libochovice – Mšené - lázně – Budyni nad Ohří převážně z hlavního zdroje ÚV Brníkov. Konkrétně jeho provozní část Budyně nad Ohří zásobuje: Roudníček, Kostelec nad Ohří, Budyni nad Ohří, Vrbku, Písty. Jmenované sídelní lokality náleží do vodovodního tlakového pásma vodojemu Roudníček 2x 400 m3 (227,30/223,17).
      Obec Budyně nad Ohří je napojena z vodojemu Roudníček 2x 400 m3 (227,30/223,17) řadem DN 200. V Budyni nad Ohří je vybudovaná kompletní zásobní síť v celé obci s napojením 91% obyvatel.
      Vodovod je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
      Vlastní zásobování pitnou vodou má závod SEGNOR. Závod kryje potřebu pitné i užitkové vody z vlastního zdroje situovaného v areálu závodu s kapacitou 700 l/min., odběr 400 000-700 000 l/den. Surová voda je čerpána z vrtu přímo v úpravně. Je zde dvoustupňová tlaková rychlofiltrace s předchlorací do vrtu a s reakční nádrží před filtry. Pro případ havárie je přípojka na vodovod pro veřejnou potřebu.
      Užitkový vodovod s odběrem technologické vody z řeky Ohře má závod BONEX s vlastní čerpací stanicí, úpravnou vody a akumulací 1100 m3. Rovněž ETZ má vlastní zdroj užitkové vody s vydatností cca 800 l/min., odběr 30000 l/den.

    3. Vodovody – popis návrhového stavu

      Systém zásobení Budyně nad Ohří se nebude v budoucnosti měnit.
      Z důvodu použitých materiálů navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě.
      V souladu s územním plánem navrhujeme rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu v rámci PRVKUK až po roce 2015.

    4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

      Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky a vrty Malešov.
      Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
      Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Objem Objem - popis Usnesení
    Automatická čerpací stanice Návrh 0 PRVK\2004
  4. Kanalizace a ČOV

    1. Počet obyvatel připojených na ČOV

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      767 812 886 1 486 - - -
    2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

      V Budyni nad Ohří je jednotná kanalizace (K-LT.006-J.C) s přečerpáváním splaškových vod z povodí u trati ČD do hlavního povodí kanalizační sítě obce. Původní síť z betonových, kameninových a azbestocementových trub DN 300 – 1000, betonovaných vejčitých stok 400/750 a zděných obdélníkových kanálů, byla doplněna stokami z PVC DN 250, DN 300, DN 400 a hlavní stokou DN 1200 z betonových trub, vedoucí na čistírnu odpadních vod, dokončenými v roce 1996. Z čerpací stanice odpadních vod u trati ČD, jejíž parametry se nepodařilo zjistit, jsou splaškové vody čerpány výtlačným řadem DN 100, z HDPE trub. V současné době kanalizační síť odkanalizovává převážnou část obce. Dnes je 64% odpadních vod odváděno na ČOV, 19% je likvidováno v septicích s přepady odvedenými do povrchových vod, 11% zaústěním do jednotné nečištěné kanalizace (K-LT.007-J.N) s výústmi do povrchových vod, konkrétně jsou evidovány 3 výusti – ul. Ostrovní do Malé Ohře, ul. Slánská do Mšenského potoka a ul. Slánská do Hvížďaleckého potoka. K vypouštění je vydáno povolení. V bezodtokových jímkách je zachycováno 6% odpadních vod s odvozem splašků na ČOV Budyně nad Ohří. Kanalizace je v majetku města Budyně nad Ohří a SVS a.s. a provozují ji Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
      ČOV je v majetku SVS a.s. a provozují je Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

      Rozhodnutí o vypouštění vydal: MÚ Roudnice OŽP 1402/2003/ŽP/J-6
      Q = 165 000 m3/r
      CHSK = 60 mg/l
      BSK5 = 15 mg/l
      NL = 20 mg/l
      Platnost: od 11/2003 do 12/2012

      Čistírna odpadních vod je vybudovaná v roce 1996. Slouží pro čištění odpadních vod z Budyně nad Ohří a výhledově se počítá s napojením místních částí Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček, Vrbka a obce Přestavky.
      Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s kapacitou 3500 EO v současnosti využívanou z cca 2/3, Q = 433 m3/den a BSK5 = 258,4 kg/d. Jedná se o čistírnu se systémem nízkozatěžované aktivace s předřazenou denitrifikací a anaerobní zónou. Čistírna odpadních vod Budyně nad Ohří je projektovaná jako trojlinková, v současnosti jsou technologicky vybaveny pouze dvě linky.
      Odpadní vody jsou přiváděny jednotnou kanalizací do čerpací stanice přes lapák štěrku, ve kterém se zachytí štěrk a hrubé nečistoty. Zachycený materiál je odstraňován do kontejneru na tuhý odpad. Z lapáku štěrku teče voda přes odlehčovací komoru do čerpací stanice, ve které jsou osazena ponorná kalová čerpadla přečerpávající odpadní vody na vlastní čistírnu.
      Mechanický stupeň čistírny tvoří strojně stírané česle a vertikální lapák písku. Česle jsou dimenzovány na maximální průtok 5x Q24, zachycené shrabky jsou lisovány lisem a odtud dopravovány do kontejneru na shrabky. V případě odstávky strojně stíraných česlí jsou v provozu ručně stírané česle. Po průchodu česlemi je odpadní voda přiváděna do vertikálního lapáku písku, kde se zachytí písek. Zachycený písek se mamutkou odvádí do kontejneru s perforovaným dnem pokrytým geotextilií.
      Mechanicky předčištěné odpadní vody v množství nepřesahujícím 3x Q24 přitékají gravitačně přes rozdělovací objekt na jednotlivé biologické linky. Vyšší průtoky jsou odlehčovány do dešťové zdrže.
      V současnosti tvoří biologický stupeň dvě linky biologického čištění. Každá linka se skládá ze selektoru, denitrifikační nádrže, nitrifikační nádrže a dosazovací nádrže. Pro každou biologickou linku slouží zásobní nádrž kalu.
      Odpadní voda přitéká z rozdělovacího objektu do selektorových nádrží. V selektorech se předčištěná voda smísí a promíchává s aktivovaným kalem, který je recirkulován z dosazovací nádrže. Každá selektorová komora je vybavena středobublinným aeračním elementem. Aktivační směs po průchodu selektorory přitéká do anoxických denitrifikačních nádrží, kde je pouze promíchávána ponornými míchadly umístěnými v každé denitrifikační nádrži. Míchadla jsou ovládána automaticky pomocí časového spínače, který zabezpečuje střídání fází promíchávání a nemíchání anoxické směsi. Po průchodu denitrifikačními nádržemi je přiváděna aktivační směs do nitrifikačních nádrží. Aktivační směs je zde provzdušňována a promíchávána jemnobublinnými pneumatickými aeračními elementy.
      K separaci aktivovaného kalu a vyčištěné vody slouží vertikální dosazovací nádrže.
      Usazený aktivovaný kal se ze dna dosazovacích nádrží buď recirkuluje zpět do oxických selektorů, kde je znova zapojen do procesu aerobních čištění nebo se odtahuje do zásobních nádrží kalu. Pro přečerpávání kalu jsou v dosazovacích nádržích instalovány mamutky. Plovoucí pěna a jiné plovoucí nečistoty jsou z hladiny dosazovacích nádrží stírány pneumaticky a mamutkou přečerpávány do zásobní nádrže kalu nebo zpět do selektorových nádrží.
      Vyčištěná voda je přes přepadovou hranu dosazovací nádrže, chráněnou nornou stěnou, gravitačně odváděna do objektu na měření průtoku a odtud do recipientu.
      Přebytečný aktivovaný kal definovaný jako podíl recirkulovaného kalu se pravidelně odtahuje ze systému do zásobní nádrže kalu, kde je obsah promícháván a provzdušňován středobublinnými aeračními elementy. V zásobních nádržích se dokončuje proces aerobní stabilizace kalu a kal se zahušťuje.
      Zahuštěný kal se odváží na konečné zpracování na ČOV Roudnice nad Labem nebo ČOV Litoměřice.
      V obci mají dva podniky vlastní ČOV - BONEX a SEGNOR.
      Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí. Dále obcí protéká zatrubněná vodoteč (bývalý mlýnský náhon), se zaústěním do říčky Malá Ohře.

    3. Kanalizace – popis návrhového stavu

      V Budyni nad Ohří je uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě z plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 3,190 km, čímž bude odkanalizována téměř celá obec a podchyceny stávající vyústi jednotné kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků.
      Po uvedení kanalizace do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků.
      Z jednoho objektu se budou odpadní vody odvážet fekálními vozy k likvidaci na centrální ČOV Budyně nad Ohří nebo ČOV Roudnice nad Labem.
      Na čistírnu Budyně nad Ohří budou ještě přiváděny splaškové vody z místních částí Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček, Vrbka a obce Přestavky.
      S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě.
      Stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující i po celé sledované období do roku 2015.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
    ČOV Stav COV.LT 006/1/K ČOV BUDYNĚ N.O. PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LT 006/1 ČSOV BUDYNĚNAD OHŘÍ PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
  5. Ekonomická část

    Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

    Typ investice
    Vodovody Kanalizace Celkem
    952,0 0,0 952,0

    Mapa