Louny - CZ042.3507.4207.0156.01 - stav 2004

  1. Obec

    Louny

    Číslo obce PRVKUK 0156
    Kód obce PRVKUK CZ042.3507.4207.0156
    Kód obce 565971
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    850 (4207)
    Louny

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ042.3507.4207.0156.01 Louny 40911 409111
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Město Louny se nachází jihozápadně od Ústí nad Labem v nadmořských výškách 173  240 m n. m. Jedná se o město do 20 000 trvale žijících obyvatel. Urbanistický vývoj města lze seřadit do několika historických etap s charakteristickými prvky pro každé období, rozvoj uvnitř opevnění hradeb, rozvoj předměstí podél přístupových cest, vznik průmyslových okrsků, přestavba západní části města výstavbou obytných sídlišť, rozvoj bydlení v jižní části města. Severním okrajem města protéká řeka Ohře. Obec leží v ochranného pásma I.stupně vodního zdroje Jánovka. Do budoucna se předpokládá nárůst počtu trvale bydlících obyvatel – výstavba bytových a rodinných domů.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 19 453 20 315 21 752 23 190 - - -
      přechodně bydlící 0 0 0 0 - - -
      celkem 19 453 20 315 21 752 23 190 - - -
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      19 396 20 268 21 725 23 190 - - -
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Město Louny je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu OP-SK-LN.039 vodovodem OPSKLN.039.18. Vodovodní síť je rozdělena na dvě tlakové pásma. Dolní tlakové pásmo je zásobováno z VDJ Louny – Čtyřlístek – 4 x 1750 m3 (237,20 / 242,20 m n. m.) a horní tlakové pásmo je zásobeno z VDJ Louny HTP – 2 x 1500 m3 (269,00 / 274,00 m n. m.). Do obou vodojemů voda přitéká z Vodárenské soustavy Přísečnice. Hranici pásem tvoří střed města trať ČD. Na vodovod je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

    3. Vodovody – popis návrhového stavu

      Vodovod je bez větších provozních problémů. Vzhledem k vyšším únikům navrhujeme postupnou rekonstrukci.

    4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

      Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány podzemní zdroje – Valov a vrty Holedeč 8, 9, 10, 11.
      Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
      Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Objem Objem - popis Usnesení
    Vodojem zemní Stav VDJ.LN 039/9 VDJ-LOUNY 400 400 m3 PRVK\2004
    Vodojem zemní Stav VDJ.LN 039/7 VDJ-LOUNY-ČTYŘLÍSTEK 7000 7000 m3 PRVK\2004
    Vodojem zemní Stav VDJ.LN 039/10 VDJ-LOUNY-PR.ZONA 0 ? m3 PRVK\2004
  4. Kanalizace a ČOV

    1. Počet obyvatel připojených na ČOV

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      19 064 19 909 21 318 23 190 - - -
    2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

      V Lounech je vybudovaná jednotná kanalizace K-LN.042.6-J.C, kterou jsou odpadní vody odváděny na ČOV.
      Na kanalizaci a ČOV je napojeno 98 % obyvatel, 2 % odvádějí odpadní vody do septiků se vsakováním.
      Vlastníkem kanalizace a ČOV je Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozovatelem kanalizace a ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

      ČOV Louny je čistírna odpadních vod pro cca 40 000 EO a slouží pro čištění odpadních vod z města Louny a obcí Cítoliby, Lenešice a Černčice, včetně průmyslových podniků a závodů, mlékárny, pivovaru.
      Čistírna odpadních vod Louny je klasickou mechanicko – biologickou čistírnou s primární sedimentací a mezofilním vyhníváním vyprodukovaných kalů. Původní čistírna odpadních vod byla v roce 1991 nahrazena novou čistírenskou kapacitou v areálu ČOV. Jedná se však o starší typové řešení hlavní technologické linky. V roce 1994 bylo na ČOV zprovozněno nové anaerobní zpracování kalů. Spolu s výstavbou nové biologické linky čištění bylo zprovozněno nové odvodnění kalů pásovými lisy.
      Na kmenové stoce „A“ je umístěna podzemní čerpací stanice u „Loutkového divadla“, přítok na ČOV je gravitační. Do stoky „A“ je zaústěn výtlak odpadních vod z čerpací stanice, která je umístěna uvnitř areálu ČOV a slouží pro přečerpávání odpadních vod z masokombinátu.

      Průměrný přítok v letech 2001 – 2002 = 6 728,2 m3/d = 77,87 l/s
      Průměrný bezdeštný přítok v letech 2001 – 2002 = 6 391,79 m3/d = 73,98 l/s
      Skutečný počet obyvatel napoj. v roce 2002 = 23374

      BSK5 = 2 006 kg/d = 85,4 g/obyv*d
      CHSK = 5 605 kg/d = 238,78 g/obyv*d
      NL = 2 755 kg/d = 117,36 g/obyv*d
      N-NH4 = 223 kg/d
      Nc = 343,1 kg/d = 14,62 g/obyv*d
      N-NO2 = 6,86 kg/d
      N-NO3 = 27,45 kg/d
      Norg = 85,78 kg/d
      Pc = 75,00 kg/d = 3,19 g/obyv*d

      Hrubé předčištění
      Na přítoku odpadních vod je umístěn lapák štěrku vyklízený drapákem. Shrabky jsou zachycovány na dvojici strojních česlí s roztečí česlic 20 mm, jedná se o typové česle umístěné ve žlabech šířky cca 1 m.
      Písek je zachycován v typovém lapáku písku LPP, zachycený písek je odváděn do pračky písku, vyklízení prováděno stávajícím drapákem. Sběr tuků je řešen ručně.

      Monoblok
      Celý blok usazovacích nádrží, aktivačních nádrží a dosazovacích nádrží je řešen na jedné základové desce jako dvě linky oddělené středovým kolektorem.
      Usaditelné látky jsou zachycovány ve dvojici usazovacích pravoúhlých nádrží o celkovém objemu 2 x 940 m3.
      K čištění odpadních vod je použit nízko až středně zatížený aktivační systém realizovaný ve 2 podélných pravoúhlých aktivačních nádržích s provzdušňováním pomocí povrchových aerátorů SIGMA Gigant 1600. Účinný objem aktivace 2 x 2247 m3. Vratný kal je veden ocelovými žlaby umístěnými na vnitřních stěnách nádrží do čela aktivačních nádrží s možností přívodu vratného kalu přímo k povrchovým aerátorům.

      Kalové hospodářství
      Přebytečný kal je přečerpáván na začátek usazovacích nádrží a odtud je pak společně s primárním kalem čerpán jako směsný surový kal do vyhnívacích nádrží. Zde je anaerobně zpracováván. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovacích nádrží, kalová voda je odváděna na přítok ČOV. Zahuštěný vyhnilý kal je odvodňován na pásových lisech CENED.

      Na ČOV je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod s platností do 31.12.2004.
      Hydrologické číslo povodí: 1 – 13 – 04 – 007
      V profilu: Černčice (dle přiložené situace)
      V množství:
      max. 3 800 000 m3/rok
      max. 13 520 m3/rok
      max. 160 l/s

      V kvalitě:


      t/r
      kg/den
      ∅ v mg/l
      max. mg/l
      BSK5
      106,2
      291,0
      28,0
      35,0
      CHSK
      379,6
      1040,0
      100,0
      125,0
      NL
      87,6
      250,0
      24,0
      30,0
      N-NH4
      87,2
      239,0
      23,0
      29,0
      Pcelk
      15,3
      42,0
      4,0
      5,0

      V rámci vodoprávního rozhodnutí bylo od 1.1.1999 stanoveno zbytkové znečištění v ukazateli N-NH4 takto:


      t/r
      kg/den
      ∅ v mg/l
      max. mg/l
      N-NH4
      45,6
      125,0
      12,0
      15,0

    3. Kanalizace – popis návrhového stavu

      V roce 2003 byla Severočeskými vodovody a kanalizacemi, a.s. Teplice, útvarem projekce Liberec zpracována vodohospodářská studie „Louny – rekonstrukce ČOV“.
      Mezi současné problémy čistírny patří zejména zajištění plnění vodohospodářského rozhodnutí a případně NV 61/2003 a potřeba výměny některých dožilých zařízení. U dosazovacích nádrží je problémem udržení koncentrace kalu, v usazovacích nádržích je problémem velké množství primárního kalu a vznos aktivovaného kalu při hladině, což je způsobené předimenzováním nádrží. Mezi výhledové problémy patří nové limity v odtoku dle směrnice rady EU 91/271/EHS pro citlivé oblasti.

      Přítok, lapák štěrku, česle
      LŠ bude nově provzdušňován, zdrojem vzduchu budou dmychadla. Bude osazeno nové bagrovací čerpadlo pro těžení štěrku.
      Nově budou na začátku budovy hrubého předčištění osazeny strojně stírané hrubé česle. Stávající česle budou nahrazeny novými velmi jemnými s promýváním, lisováním a dopravou shrabků do kontejneru. Budou umístěny v paralelních žlabech s hrazením novými stavítky před a za česlemi pro možnost obtoku jednotlivých česlí. Shrabky budou propírány a lisovány a dopravovány do kontejneru umístěného v česlovně.

      Lapák písku
      Zařízení je částečně zkorodované – nutná výměna ručních stavidel, žlabu na písek a repase a nátěr veškerých kovových součástí. Bude realizován nový separátor písku s odvodem písku do kontejneru. Bude realizován nový rozdělovací objekt, stávající rozdělení bude upraveno pomocí přelivů.

      Monoblok
      Stávající monoblok biologického čištění bude nově rozčleněn a doplněn novým strojně technologickým zařízením. Na biologickou část ČOV budou přiváděny odpadní vody v max. množství 200 l/s při dešti, tzn. dle současného rozhodnutí. Stávající usazovací nádrže budou podstatně zmenšeny a zbývající část bude využita na regeneraci a anoxický selektor. Ze stávajících aktivačních nádrží bude vytvořena denitrifikační část a část nitrifikace, zbývající část nitrifikace bude z části dosazovacích nádrží. Celá biologická část bude realizována jako dvoulinka.
      Na konci nitrifikačních nádrží bude odplyňovací zóna, odkud je vedena interní recirkulace.
      Nátok na dosazovací nádrže je veden přes přeliv do flokulační zóny na začátku dosazovacích nádrží. Budou realizovány podélné dosazovací nádrže s vyhrnováním kalu do nově vybudovaných jímek. Nádrže budou vybaveny strojním zařízením pro stírání dna i hladiny.

      Chemické hospodářství
      Bude doplněno chemické hospodářství o trvalé dávkování solí železa pro chemické srážení fosforu.

      Tepelné hospodářství
      Pro ohřev kalu a vody se navrhují jako zdroj tepla dva nové kotle na bioplyn, výkon 287 kW (vyhoví i pro termofili), jeden nový kotel na zemní plyn, výkon 218 kW (pokryje celý technologický ohřev).
      Kogenerace, navrhuje se jednotka o elektrickém výkonu 250 kW – 1 ks.
      Variantně se uvažuje se změnou systému vyhnívání - úpravou na termofilní vyhnívání. V tomto případě je nutná výměna izolace za novou tl. 200 mm a výměna obvodového pláště vyhnívacích nádrží. V případě termofilního vyhnívání je nutno změnit vyhnívání na dvoustupňové. V dalším stupni bude nutno provést statické posouzení vyhnívacích nádrží. Uskladňovací nádrže budou beze změny.

      Kapacity:
      ČOV pro 40 000 EO
      průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 2 816 267 m3/r
      průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 7716 m3/d
      maximální denní přítok na ČOV: 9323 m3/d
      přítok na ČOV za deště: 200,0 l/s
      maximální přítok při dešti na AN: 200,0 l/s
      přiváděné znečištění:
      2400 kg BSK5/d
      6597 kg CHSK/d
      3233 kg NL/d
      412 kg Nc/d
      90 kg Pc/d

      Přehledná tabulka návrhu odtoku po rekonstrukci a ukončení zkušebního provozu:


      Přítok na ČOV
      Odtok z DN
      Účinnost
      Povolení
      Nařízení vlády 61/2003 Sb.

      mg/l
      mg/l
      mg/l
      %
      mg/l
      mg/l
      mg/l
      mg/l

      Přítok
      průměr
      max

      p
      m
      p
      m
      BSK5
      311,1
      10,0
      20,0
      96,8
      28
      35
      20
      40
      CHSK
      855,0
      41,0
      65,0
      95,2
      100
      125
      90
      130
      NL
      419,0
      14,0
      25,0
      96,7
      24
      30
      25
      50
      N-NH4
      34,7
      1,0
      3,0
      97,1
      12
      15
      -
      -
      Norg
      13,4
      2,0
      4,0
      85,1
      nest.
      nest.
      nest.
      nest.
      N-NO3
      4,3
      13,0
      19,0
      0,0
      nest.
      nest.
      nest.
      nest.
      N-NO2
      1,1
      1,0
      2,5
      9,1
      nest.
      nest.
      nest.
      nest.
      Ncelk
      53,4
      15,0
      20,0
      71,9
      nest.
      nest.
      15
      20
      Nanorg
      40,1
      14,0
      16,0
      65,1
      nest.
      nest.
      nest.
      nest.
      Pcelk
      11,7
      2,0
      3,0
      82,9
      4
      5
      2
      6

      V rámci rekonstrukce kanalizace stávající septiky se vsakováním napojit do kanalizace.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
    ČOV Stav COV.LN 042/1/K ČOV LOUNY PRVK\2004
    ČOV Návrh PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 042/2 ČSOV LOUNY - DIVADLO PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 042/9 ČSOV CÍTOLIBY 3 PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 042/10 ČSOV CÍTOLIBY 4 PRVK\2004
    Vpustní objekt Stav PRVK\2004
    Vpustní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
  5. Ekonomická část

    Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

    Typ investice
    Vodovody Kanalizace Celkem
    672,0 1 542,0 2 214,0

    Mapa