Žatec - CZ042.3507.4216.0353.01 - stav 2004

  1. Obec

    Žatec

    Číslo obce PRVKUK 0353
    Kód obce PRVKUK CZ042.3507.4216.0353
    Kód obce 566985
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    876 (4216)
    Žatec

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ042.3507.4216.0353.01 Žatec 40914 409146
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Město Žatec leží v údolí mezi Krušnými horami a pahorkatinou Džbán. Zástavba je tvořena rodinnými a bytovými domy podél komunikací a sídlištní zástavbou panelového typu. Město se rozkládá v nadmořské výšce 220 – 260 m n. m. Jedná se o město do 20000 trvale bydlících obyvatel je zde 92 rekreačních objektů a ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou 260 lůžek. Městem protéká Čeradický potok a řeka Ohře. Město náleží do povodí řeky Ohře a svým územím zasahuje do ochranného pásma. Předpokládá se mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel. Ve městě jsou pracovní příležitosti.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 19 266 19 286 19 319 19 353 - - -
      přechodně bydlící 231 231 231 231 - - -
      celkem 19 497 19 517 19 550 19 584 - - -
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      18 988 19 067 19 200 19 353 - - -
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Město Žatec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Žatec OK-SK-LN.026 vodovodem OK-SK-LN.026.1. Žatec je rozdělen do tří tlakových pásem. Zdrojem vody pro horní tlakové pásmo (HTP) jsou vodojemy VDJ Čeradice střední – 2 x 1500 m3 (328,00 / 333,50 m n. m), VDJ Čeradice velký - 1 x 4000 m3 (328,00 / 333,50 m n. m) a VDJ Čeradice malý - 1 x 250 m3 (327,50 / 333,00 m n. m), které jsou zásobovány vodou z vodárenské soustavy Karlovy Vary z ÚV Žlutice. Z vodojemů HTP je zásobována jižní část města a okolní obce Bezděkov, Čeradice, Radíčeves, Milčeves, Milošice, Trnovany, Rybňany a Zálužice.
      Zdrojem vody pro střední tlakové pásmo (STP) je VDJ Žatec STP – 4 x 750 m3 (283,00 / 287,00 m n. m), do kterého přitéká voda z ÚV Holedeč nebo je dotován z HTP Žatec. Z VDJ Žatec STP je zásobován střed města a obec Libočany.
      Zdrojem vody pro dolní tlakové pásmo (DTP) je VDJ Žatec Ořešák – 2 x 2000 m3 (260,00 / 265,00 m n. m), do kterého přitéká voda z VDJ Žatec STP z ÚV Holedeč nebo je dotován z HTP Žatec. Z VDJ Žatec STP jsou zásobovány okrajové části města a obec Žiželice. Na vodovodní síť je napojeno 99 % trvale bydlících obyvatel, 1 % trvale bydlících obyvatel je zásobováno individuálně. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

    3. Vodovody – popis návrhového stavu

      Vodovod je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Do budoucna se uvažuje s postupnou rekonstrukcí azbestocementového potrubí. Vzhledem k vyšším únikům navrhujeme postupnou rekonstrukci.

    4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

      Pro zajištění krizového zásobování vodou byly vytipovány podzemní zdroje – Valov a vrty Holedeč 8, 9, 10, 11.
      Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
      Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Objem Objem - popis Usnesení
    Čerpací stanice Stav CS.LN 026/2 ŽATEC-MOSTECKÁ 0 PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CS.LN 026/1 ŽATEC-STP 0 PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CS.LN 026/3 ŽATEC-CHOMUTOVSKÁ 0 PRVK\2004
    Vodojem zemní Stav VDJ.LN 026/3 VDJ-ŽATEC-OŘEŠÁK 4000 4000 m3 PRVK\2004
    Vodojem zemní Stav VDJ.LN 026/2 VDJ-ŽATEC-STP 3000 3000 m3 PRVK\2004
  4. Kanalizace a ČOV

    1. Počet obyvatel připojených na ČOV

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      18 303 18 323 18 354 19 353 - - -
    2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

      Obec Žatec má jednotnou kanalizační síť K-LN.013.1-J.C ukončenou ČOV Žatec, na které jsou odváděny odpadní vody od 95 % trvale bydlících obyvatel. Od 5 % trvale bydlících obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v septicích s odtokem do vodoteče. Kanalizaci a ČOV vlastní Severočeská vodárenská společnost a.s. a provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

      ČOV Žatec byla uvedena do provozu v roce 1973, od té doby byly provedeny některé změny v sestavě biologického stupně (v roce 1981 dostavěny biologické filtry před aktivačními nádržemi – dnes částečně mimo provoz), v roce 1999 výměna česlí a rekonstrukce vstupní čerpací stanice, v roce 2000 rekonstrukce kotelny a dále byly prováděny úpravy na detailech jednotlivých funkčních celků a prováděny opravy strojně technologického zařízení. Čistírnu lze považovat v některých částech technologické linky za nevhodně řešenou. Většina stávajícího zařízení je zastaralá a biologický stupeň čištění neodpovídá dnešním požadavkům na kvalitu vyčištěné vody, proto je navrhována rekonstrukce ČOV.
      Ve výhledu se počítá, že na kanalizační systém města Žatce a tím následně i na ČOV budou napojeny obce Nové Sedlo (316 obyvatel a věznice), Libočany (474 obyvatel), Staňkovice (834 obyvatel), Velichov (72 obyvatel) a Bezděkov (239 obyvatel).
      Čistírna odpadních vod Žatec je klasickou mechanicko – biologickou čistírnou se vstupní ČS a dále s gravitačním průtokem, s primární sedimentací a mezofilním vyhníváním vyprodukovaných kalů.
      Základní údaje ČOV:
      Projektovaný přítok odpadních vod do ČOV 81 l/s, 7 000 m3/den
      Skutečný přítok rok 2002 = 43 l/s = 3 706 m3/den
      Projektované zatížení BSK5 = 2 150 kg/d
      Skutečné napojení EO rok 2002 = 26 062 EO
      BSK5 skutečnost rok 2002 = 1 564 kg/den
      CHSK skutečnost rok 2002 = 2 579 kg/den
      NL (veškeré) skutečnost rok 2002 = 1 394 kg/den
      N-NH4 skutečnost rok 2002 = 147 kg/den
      Pc skutečnost rok 2002 = 28,6 kg/den
      Současné platné vodohospodářské rozhodnutí pro nerekonstruovanou ČOV:

      CHSK cr
      mg/l
      BSK5
      mg/l
      NL
      mg/l
      N-NH4+
      mg/l
      Nanorg.
      mg/l
      Pc
      mg/l
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      p
      m
      80
      100
      40
      50
      30
      40
      20
      25
      -
      -
      6
      7

      Hrubé předčištění
      Přítok odpadních vod na ČOV je přes lapák štěrku na hrubé předčištění, tvořené česlovnou, vstupní čerpací stanicí a lapákem písku. Těžení štěrku je pomocí portálového jeřábu a závěsného drapáku.
      Česlovna je umístěna ve sdruženém objektu nádrží na přítoku za lapákem štěrku. Jsou zde osazeny velmi jemné strojně stírané česle Hydropress s průlinami 6 mm šířky 665 mm, hloubka žlabu je 1 650 mm.
      Čerpací stanice
      Čerpací stanice je umístěna za česlemi. Je tvořena dvěmi čerpacími jímkami.
      Mechanické čištění
      Usaditelné látky jsou zachycovány ve dvojici podélně protékaných usazovacích nádrží se stíráním dna i hladiny, šířka nádrží je 6 m, délka nádrží je 30 m, hloubka nádrží je pouze 2,2 m, celkový objem nádrží 792 m3, celková plocha nádrží 360 m2. Ve žlabu za UN jsou umístěna 2 x 2 čerpadla o jednotkovém výkonu 25 l/s, která čerpají odpadní vodu na biologické filtry.
      Biologické čištění
      Odpadní vody jsou po primární sedimentaci čerpány k předčištění na dvojici biologických zkrápěných filtrů (majetek Severocukr a.s.) se sypanou náplní. Průměr biofiltrů je 18 m, výška náplně je 3,7 m, plocha biofiltrů je 509 m2, objem biofiltrů je 1 883 m3. Za biofiltry není zařazena separace kalu.
      Navazující biologické čištění odpadních vod je uspořádáno jako stavební monoblok předčištění a usazovacích – aktivačních - dosazovacích nádrží. K dalšímu čištění odpadních vod je použit středně zatížený aktivační systém realizovaný ve 2 linkách aktivačních nádrží s provzdušňováním pomocí povrchových aerátorů s horizontální osou Kessener o průměru 420 mm, celkem je instalováno 48 aeračních válců. Základní rozměry aktivačních nádrží: hloubka - 2,0 m, celkový objem aktivace – 2 x 510 m3, příčný průřez 6 m2, šířka žlabu 4,7 m, délka 85 m. Aktivovaný kal je separován ve 2 podélných přímo navazujících dosazovacích nádrží s pojezdovými shrabovacími mosty. Nádrže mají 2 kalové kónusy s recirkulací kalu, 2 ks čerpadel 80 GFHU. Základní údaje dosazovacích nádrží: hloubka vody - 2,0 m, délka nádrží - 30 m, šířka nádrží 6 m, objem nádrží – 720 m3, plocha nádrží - 360 m2. Přebytečný kal je odváděn před usazovací nádrže, proto je do kalového hospodářství odváděn směsný surový kal.
      Kalové hospodářství
      V technologické lince ČOV je produkován surový smíšený kal. Surový smíšený kal je z kalových prostorů usazovacích nádrží přepouštěn do jímky surového kalu a odtud je přečerpáván čerpadly Sigma 100-GFHU do vyhnívací nádrže. Výtlak čerpadel je zaústěn do okruhu externí tepelné cirkulace kalu přes výměník tepla.
      Anaerobní zpracování kalu probíhá ve dvou železobetonových za sebou řazených anaerobních reaktorech 10 m. První nádrž (funkční Io) je uzavřená s nasazeným plynojemem se šroubovým vedením a vodním uzávěrem o obsahu 1 400 m3, druhá nádrž (kruhová IIo) je otevřená o obsahu 1 250 m3 a plní převážně funkci uskladňovací nádrže. Nasazený plynojem je na vrchlíku tepelně izolován.
      Technologický návrh v projektu předpokládal udržování teploty procesu v mezofilní oblasti 33 °C.
      Jako odvodňovací zařízení je instalován lis CENED 2000 s předzahuštěním na rotačním zahušťovači ROZA.
      Odvodněný kal je dopravován na venkovní skládku dvěma atypickými šnekovými dopravníky s plnou osou.

    3. Kanalizace – popis návrhového stavu

      Rekonstrukce ČOV Žatec byla zařazena do projektu ISPA- No.2001/CZ/16/P/PE/004, který bude realizován v letech 2004 –2006. Rekonstrukce ČOV splňuje NV 61/2003 Sb.
      Kapacity: ČOV pro 33 333 EO
      průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 1 781 200 m3/r
      průměrné množství bezdeštných vyčištěných vod: 4 880 m3/d    
      maximální denní přítok na ČOV: 5 880 m3/d
      maximální přítok při dešti na mech st.: 250 l/s
      maximální přítok při dešti na AN: 200 l/s
      přiváděné znečištění:
      2000 kg BSK5/d
      3190 kg CHSK/d
      1650 kg NL/d
      203 kg Nc/d
      132 kg N-NH4/d
      35,2 kg Pc/d

      Stávající septiky navrhujeme zrušit a přepojit na kanalizaci.

      Kvalita na odtoku:
      Počet EO = 33 333


      Přítok na ČOV
      Odtok
      z DN
      Účinnost
      Povolení
      NV
      61/2003 Sb.
      Směrnice 91/271/EHS

      mg/l
      mg/l
      mg/l
      %
      mg/l
      mg/l
      mg/l
      mg/l
      mg/l

      Přítok
      průměr
      max

      p
      m
      p
      m
      p
      BSK5
      409,8
      8,0
      20,0
      98,0
      15
      30
      20
      40
      25
      CHSK
      653,6
      40,0
      65,0
      93,9
      75
      120
      90
      130
      125
      NL
      338,1
      9,0
      15,0
      97,3
      15
      30
      25
      50
      35
      N-NH4
      34,4
      1,0
      3,0
      93,86
      10./15
      20/30
      -
      -
      -
      Ncelk
      52,9
      15,0
      20,0
      71,6
      nest.
      nest.
      15
      20
      15
      Nanorg
      39,8
      13,0
      17,0
      39,0
      20/25
      30/40



      Pcelk
      7,2
      2,0
      6,0
      72,2
      3
      6
      2
      6
      2

      Mechanické čištění - na přítoku je čerpání, další průtok je a zůstane i nadále gravitační.
      Provzdušňovaný lapák písku bude osazen novým zařízením pro provzdušňování, těžení, praní a dopravu písku. Bude zřízen obtok lapáku písku. Dmychadla lapáku písku budou umístěna ve strojovně usazovacích nádrží, kompresor v objektu kalového hospodářství. Těžení písku bude prováděno na základě časové automatiky a dešťového programu.
      Separátor písku bude umístěn vedle objektu hrubého předčištění. Prací voda bude zavedena zpět do lapáku písku.
      Za lapákem písku bude provedeno nové rozdělení nátoků na dvě usazovací nádrže. Usazovací nádrže budou umístěny v levé polovině sdruženého objektu nádrží. Budou zkráceny o 5 m a v uvolněném prostoru budou umístěny míchané anoxické selektory. Do nich bude zavedena kalová voda a vratný kal. Odlehčení za usazovacími nádržemi bude zachováno, ale bude využíváno pouze v havarijních případech. Z pravé poloviny sdruženého objektu nádrží bude zřízena havarijní a akumulační jímka. Dešťové vody do nich budou čerpány.
      Biologické čištění - budou nově zřízeny dvě linky oběhové aktivace se simultánní nitrifikací a denitrifikací. Stávající aktivační nádrže budou přestavěny na jímku dovozu kalů, jímku dovozu organických substrátů a jímky kalové vody ze zahuštění a odvodnění. Nevyužitá část aktivačních nádrží bude zasypána.
      Provzdušňovaná zóna aktivace bude vybavena jemnobublinným aeračním systémem a denitrifikační zóna nádrže bude vybavena pomaluběžným mícháním.
      Budou dostavěny dvě nové dosazovací nádrže průměru 21 m se stíráním hladiny a dna pojezdným mostem.
      Na společném odtoku vyčištěné vody z ČOV bude umístěn měrný objekt - Parshallův žlab.
      Současně bude upravena též dmychárna ze stávajícího objektu odvodnění.
      Čerpací stanice vratného a přebytečného kalu bude ve sdruženém objektu ČS a rozdělovacích objektů. Přebytečný kal bude veden odbočkou z potrubí vratného kalu na zahuštění a do kalového hospodářství.
      Kalové hospodářství - bude doplněno o strojní zahuštění přebytečného aktivovaného kalu. Odvodnění stabilizovaného kalu bude na odstředivce. Kalová voda ze zahuštění kalu je svedena do jímky a čerpána do selektoru. Kalová voda z odvodnění kalu je svedena do jímky kalové vody a bude řízeně čerpána do anoxického selektoru. Kalové hospodářství je dimenzováno i s ohledem na možný dovoz organických substrátů a kalů z okolních malých ČOV.
      Odvodněný kal na cca 28 % bude skladován v kontejnerech a odvážen.
      Vyhnívací nádrž bude vybudována ze stávající uskladňovací nádrže, uskladňovací nádrž bude ze stávající vyhnívací nádrže. Bude zřízen nový suchý membránový plynojem.
      Chemické hospodářství – eliminace fosforu bude chemickým způsobem srážením pomocí síranu železitého. Zásobní nádrž spolu s dávkovacími čerpadly bude umístěna v blízkosti dosazovacích nádrží. Chemikálie budou dávkovány do nátoku na aktivace i variantně do nátoku na dosazovací nádrže.

      V letech 2004 – 2005 bude provedena rekonstrukce kanalizace v ul. Tolstého – KTH DN 500 v délce 799 m.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
    ČOV Stav COV.LN 013/1/K ČOV ŽATEC PRVK\2004
    ČOV Stav COV.LN 013/4/P ČOV ŽATEC STS PRVK\2004
    ČOV Rekonstrukce ČOV ŽATEC PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 013/5 ČSOV ŽATEC - CHOMUTOVSKÁ PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 013/4 ČSOV ŽATEC - OSVOBODITELŮ PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 013/3 ČSOV ŽATEC - RESSLOVA PRVK\2004
    Čerpací stanice Stav CSOV.LN 013/2 ČSOV ŽATEC - SUKOVA PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
    Výústní objekt Stav PRVK\2004
  5. Ekonomická část

    Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

    Typ investice
    Vodovody Kanalizace Celkem
    1 611,0 0,0 1 611,0

    Mapa